KulturaFM

Syndikovat obsah
KulturaFM - divadlo, kino a další kulturní akce ve Frýdku-Místku.
Aktualizace: 1 hodina 9 min zpět

Kapela Wolf Gang: Je na co se těšit!

St, 05/27/2020 - 07:41

Každého člena kapely ovlivnil jiný hudební proud, tedy i její hudba nepostrádá příměs různých stylů. „Někdy by bylo jednodušší říct, že hrajeme prostě rock, ale pod tím si leckdo představí kdeco, a proto náš styl buď neidentifikujeme anebo dlouze vysvětlujeme,“ říká za  Wolf Gang Vojta Šarafín. Kapela bodovala například v soutěži amatérských hudebníků - tzv. Líhni, kde v roce 2018 došla až do čtvrtfinále.

Jak byste charakterizovali svou hudbu?

Na tuhle otázku hledáme pokaždé odpověď poměrně těžko. Hrajeme v klasické rockové sestavě, takže jádro je rockové, ale každý z nás je ovlivněný jiným hudebním proudem. Máme spoustu společných interpretů, které všichni uznáváme a máme za takové etalony konkrétních prvků. Například kapelu Wulfpack pro groove, Johna Mayera pro kytarový cit, Slashe pro jeho hutné riffy anebo Jacka Whitea pro jeho progresivitu. A z podobných prvků pak naše skladby dáváme dohromady a aranžujeme.

Prý vás hodně ovlivnila punková FM kapela Zatracená Generace. Jak se to projevilo ve vaší hudbě?

Zatracenou Generaci jsme s basákem Tomem poslouchali někdy v prváku na gymplu a kluky jsme měli za hrdiny, kteří dělají skvělou místní muziku plnou srandy a energie. Naučili jsme se nejdůležitější tanec pogo a taky fakt, že zelená není jen pití pro těhotné, ale že z toho pořádně bolí hlava. ZG neovlivnili přímo náš hudební vkus. Ukázali nám, že kluci jako my můžou taky založit kapelu, hrát na pódiích nejen v okrese a zažít hromadu srandy v hudební komunitě.

Dva roky zpátky jste se zúčastnili soutěže Líheň podporující amatérskou hudební scénu. Jak hodnotíte tuto soutěž
a jaká je zde konkurence?

Viking agency dělají v tomto podle mě skvělou práci. Hráli jsme i na jiných hudebních soutěžích a z hlediska přístupu i organizace jsou skvělí. Dělají spoustu soutěží pro diváky, mají mezinárodní přesah, vstřícní zvukaři, tři různé kluby a hodně lidský přístup. Konkurence je dost rozmanitá. Od kapel, které začínají a odbydou si zde první koncert před lidmi, až po kapely, které se liší od profi kapel jen v absenci vydavatelství a schopného manažera.

Dostali jste se i do užšího výběru. Jaký to byl pocit? Posunulo vás to nějak jako kapelu?

V 2018 nás vybrali pro živé hraní a dokonce jsme v prvním kole zvítězili. V navazujícím kole nás porazila fantastická kapela Hurrockaine z Polska, která celou soutěž vyhrála a dokonce si minulý rok zahrála na obřím festivalu Pol´and´Rock . Prohrát s takovou kapelou bylo vlastně moc fajn. Uvědomili jsme si, kde jsou naše slabiny a na co se více zaměřit. Museli jsme máknout na rychlejších a ráznějších skladbách, které by vyrovnaly skladby, kde se snažíme spíše o zajímavou atmosféru.

Jak je to s letošním ročníkem, který poznamenala karanténa? Budete vystupovat nebo už máte po?  

Již jsme se zúčastnili. A dokonce jsme opět postoupili do čtvrtfinále! Ale bohužel pár týdnu před dalším kolem byly koncerty zrušeny kvůli koronavirové epidemii. Teď už víme, že Líheň bude pokračovat a měli bychom zahrát v Karviné 8. srpna v klubu Hard Cafe. Proto srdečně zveme a budeme rádi za podporu!

Jaké jsou vaše nejbližší plány?

V posledních zhruba dvou letech jsme se trochu utišili. Pracovali jsme postupně na novém albu, které jsme si nahrávali sami a i díky tomu třikrát celé přehrávali. S poslední verzí jsme byli spokojeni a náš zpěvák Martin je dost šikovný v mixování, takže to vlastně celé udělal sám. Dva týdny zpět jsme byli v Brně na masteringu a album je hotovo - alespoň po zvukové stránce. Nyní řešíme vizuál pro album a řešíme i vizuál pro kapelou jako takovou. Začíná se klubat i klip a nový materiál pro další album, které se nám snad podaří nahrát za kratší dobu. Pro nás to znamená takové probuzení ze zimního spánku a těšíme se, až budeme mít album hotové na stole a budeme ho moct dostat mezi lidi. Je na co se těšit!

Nyní vystoupíte v rámci projektu Kultura FM Live v kině Vlast, a to za původně plánované divadelní představení (divadlo DNA se pro nemoc omluvilo). Máte rádi rychlé výzvy?

Máme rádi rychlé výzvy! Vlastně i to hraní na Líhni v tomto roce byla rychlá akce. Někdy v týdnu nám zavolali, jestli za tři dny můžeme hrát. Já to odsouhlasil. Chvíli jsme nezkoušeli, a tak jsme dali rychlou zkoušku před koncertem a ono to vyšlo. Postoupili jsme. Proto pokud je to jen trochu možné, neodmítáme žádnou příležitost zahrát si a tento koncert nebyl výjimkou.

Vizitka kapely Wolf Gang

  • Kapela vznikla v roce 2015, rodným městem všech členů je Frýdlant nad Ostravicí.
  • Mezi její největší úspěchy patří postup v soutěži Líheň a nové CD s názvem ,,Now and Then, Here and There,,
  • Současné složení: Martin Vlček (zpěv, kytara, klávesy), Tom Paseka (basa), Pepa Tesarčík (bicí) a Vojta Šarafín (kytara)

Za kapelu odpovídal Vojta Šarafín

Připravila Lenka Vašková

Kategorie: Kultura akce

Kultura FM LIVE: Pusťte si naše přenosy

St, 05/27/2020 - 07:29

Nestihli jste některý z uplynulých koncertů a akcí projektu Kultura FM LIVE? Zde přinášíme odkazy na streamy a také aktuální seznam plánovaného programu.


Odehrané koncerty/představení/přednášky:

    Kapela Positive / 25. 4. / https://youtu.be/Eb2sQldsyCU
    Kapela F-M band / 28. 4. / https://youtu.be/vlaK7M0zyWE
    Přátelé Dr. Mewlouna / 2. 5. / https://youtu.be/Q90-wnm86Aw
    Adam Bartoš / 5. 5. / https://youtu.be/LAC8eGtjirM
    Slepí Křováci / 9. 5. / https://youtu.be/NWwBbNT7ncw
    Místecké divadlo PROZATiM-DS Famus| Smrt talentovaného vepře / 12. 5. / https://youtu.be/0lwloCCJdso
    Moonshye + Tsantsa / 16. 5. / https://youtu.be/fgJPohsPKx4
    Náhoda / 19. 5. / https://youtu.be/1gkr8pfNX68
    Pavel Sabela: Continental Divide Trail / 23. 5. / https://youtu.be/0Fgj8KMdfxw
    Mletý Standard / 26. 5. / https://youtu.be/dJ6YFbF82QU


Plánované koncerty/představení/přednášky:

  
    30. 5. / Wolf Gang / 20.00 / Z Vlasti národu / koncert
    2. 6.  / Jaroslav Pszczolka / 20.00 / zahrada Národního domu / koncert
    6. 6. / Kapela Plyš / 20.00 / zahrada Národního domu / koncert
    9. 6. / The Yellow Socks / 20.00 / zahrada Národního domu / koncert
   13. 6. / Dead Hornet/Fell on Mad Days / 20.00 / zahrada Národního domu / dvojkoncert
   16. 6. / Kaczi /  20.00 / zahrada Národního domu / koncert

Kategorie: Kultura akce

Kultura FM LIVE: Pusťte si naše přenosy

Po, 05/25/2020 - 10:39

Nestihli jste některý z uplynulých koncertů a akcí projektu Kultura FM LIVE? Zde přinášíme odkazy na streamy a také aktuální seznam plánovaného programu.


Odehrané koncerty/představení/přednášky:

    Kapela Positive / 25. 4. / https://youtu.be/Eb2sQldsyCU
    Kapela F-M band / 28. 4. / https://youtu.be/vlaK7M0zyWE
    Přátelé Dr. Mewlouna / 2. 5. / https://youtu.be/Q90-wnm86Aw
    Adam Bartoš / 5. 5. / https://youtu.be/LAC8eGtjirM
    Slepí Křováci / 9. 5. / https://youtu.be/NWwBbNT7ncw
    Místecké divadlo PROZATiM-DS Famus| Smrt talentovaného vepře / 12. 5. / https://youtu.be/0lwloCCJdso
    Moonshye + Tsantsa / 16. 5. / https://youtu.be/fgJPohsPKx4
    Náhoda / 19. 5. / https://youtu.be/1gkr8pfNX68
    Pavel Sabela: Continental Divide Trail / 23. 5. / https://youtu.be/0Fgj8KMdfxw


Plánované koncerty/představení/přednášky:

   
    26. 5. / Mletý Standard / 20.00 / Z Vlasti národu / koncert
    30. 5. / Wolf Gang / 20.00 / Z Vlasti národu / koncert
    2. 6.  / Jaroslav Pszczolka / 20.00 / Z Vlasti národu / koncert

Kategorie: Kultura akce

Mletý Standard: Už nejde sednout do hospody a napsat 5 písniček jedním vrzem

St, 05/20/2020 - 08:45

Dohromady se kapela dávala postupně a pomalu někdy od roku 2003, zprvu pod tvrdším metalovým názvem „Fuckthehells“, ze kterého po dalších úpravách vzešel Mletý Standard. „Současná sestava se utřepala někdy v roce 2005 a další rok jsme měli první opravdový koncert,“ říká za kapelu MS její člen známý pod ustálenou přezdívkou Pospec.

 

Jak byste popsali svůj styl těm, kteří vás třeba neznají?

To je jasné, „břídil rock“. Je to v podstatě punk starého typu, ale my se nikdy neangažovali moc politicky, číra jsme taky neměli, ale hrajem takový neumětel, že se k tomu ten název hodí.

Začínali jste jako čtveřice „mániček“ s dlouhým páčem a uličnickým výrazem. Doba se mění a z Mániček už jsou „tátové“ či „tatíci“, přichází zodpovědnost. Mění se v čase i vaše hudba?

Ne zas tak moc, přes šediny a zvedající se čela uvnitř je to furt to samé. My neprotestovali nikdy proti rodičům nebo starým pořádkům, spíš to bylo o tom, co nás se*e nebo zajímá a to se moc nezměnilo. Změnilo se to, že nám to jde pomalu, nějak už nejde sednout do hospody a napsat 5 písniček jedním vrzem.

Má název kapely nějaký hlubší význam? Třeba něco jako že – to, co je v hudbě standardní, se vy jako kapela snažíte rozmělnit/semlít?

Výběr názvu pro kapelu je ošemetná věc a nebyl to název první, po moc metalových „Fuckthehells“ a rodinně nekorektních „Nářek matek“ jsme zůstali u MS taky proto, že ten název ještě nebyl na rozdíl od jiných dokonalých obsazen. Takže nevím, kdo si v tom co najde, ale spíš možná šlo tehdy o to, že to kafe bylo vždycky taky takové hrubé, ne zrovna vymakané, laciné, furt stejné, zato je tady s náma odjakživa a nafurt a funguje (úsměv, pozn. red.) Taky se to náramně hodí do slovních hříček ohledně účasti na koncertech, „byls na mletý“, „půjdeš na mletý „ …

Přijali jste výzvu jít do projektu Kultura FM LIVE. Proč vlastně?

No řekl bych, že za ty roky a desítky odehraných akcí už tak nějak ke kultuře města taky patříme, i když svérázným způsobem. Hrajou tam naše spřátelené kapely, normální koncerty všechny padly a v kině jsme ještě fakt nehráli, takže nebylo o čem váhat.

Blíží se léto, se kterým jsou spojeny obvykle hudební festivaly. Letos to bude trošku jiné…co máte v plánu, uslyšíme vás někde, nebo jste museli rušit?

No tak jako se vším ohledně té cholery, nikdo neví, co bude. Nějaké akce být měly, všechno pokud vím, padlo, sweetsen možná bude na podzim, jestli nás ale pustí na léto ze řetězu bez náhubku, snad se něco vyloupne, kluci z ostatních kapel už taky mají absťáky po podiu, tak tipuju, že akce ve FM a okolí nějaké budou a my na nich budeme hrát.

Jaký typ hudebních akcí/koncertování vám vyhovuje a proč?

Nejlepší jsou menší akce řekněme v „klubech“ či větších hospodách, kde nás hraje víc kapel podobného střihu. Stadion nenaplníme a v malé hospodě zase děláme takový rachot, že všichni utečou, aby neohluchli. Hlavně je to vždycky o lidech, kteří přijdou, lepší pískající mikrofon a rozpařený kotel než perfektní zvuk, ale sedící znudění lidi.

Kde jste si zahráli nejdál od domova?

V Pardubicích. Bylo to tam fajn, je tam hodně akční hudební scéna a příjemní lidi.

Za co jste jako kapela vděční?

Tak za všechny, co nás podporujou, samozřejmě, za kámoše, z nichž se stali fanoušci, a fanoušky, z nichž se stali kámoši. Za to, že i když to v počátku vlastně byla celé jen recese, dotáhli jsme to na 15 let činnosti a jedeme furt dál. Za každého mladého pankáče nebo punkerku, co rozjede dobré pogo. Za lidi, co neku**í akce zbytečnýma bitkama, agresí, ale dělají z nich dobré party. No a samozřejmě za pozvání na Kultura FM LIVE.

Vizitka kapely Mletý Standard

  • Kapela vznikala pozvolna od roku 2003 nejprve pod názvy „Fuckthehells“ a „Nářek matek“.
  • Originálním stylem tzv. „břídil rocku“ s nejvíce přibližují punku starého typu
  •  První oficiální koncert byl v roce 2006 a nyní má Mletý Standard za sebou desítky odehraných koncertů nejen v rámci  Frýdku-Místku a jeho okolí.
  • Nejraději hrají v klubech a větších hospodských sálech, kde nacházejí společnou „řeč“ s dalšími spřátelenými kapelami.
  • Kapela hraje ve složení: Pospec - Kytara, zpěv, Wild_A - Kytara, Vajec – Basa, Laďa - Bicí

Za kapelu Mletý Standard odpovídal Pospec

Připravila Lenka Vašková

Kategorie: Kultura akce

Pavel Sabela: CDT je jen pro zkušené hikery

St, 05/20/2020 - 08:45

Continental Divide Trail, zkráceně CDT, je 5 tisíc kilometrů dlouhá dálková trasa začínající z jihu na hranici Mexika a Spojených států mířící na sever až k hranici s Kanadou. Pro její obtížnost se o překonání této stezky pokusí ročně jen několik desítek lidí. Jedním z úspěšných je i Pavel Sabela z Frýdku-Místku, který se s námi podělí o své dojmy po cestě ve Skalnatých horách na přednášce při projektu Kultura FM LIVE.

Po úspěšném absolvování Pacific Crest Trailu (PCT) jste zvolil ještě náročnější Continental Divide Trail. Jak dlouho vám trval přechod a v čem se lišil?

Protože turistické vízum do USA  je na 6 měsíců, strávil jsem v USA půl roku. Samotný trail se sice projde např. za 4 měsíce, ale to člověk témeř profrčí a je to škoda. Já jsem byl na trailu čistého času cca 5 měsíců. CDT se liší od PCT hlavně samotným trailem, který není permanentně udržován na rozdíl od PCT. Narazíte na dlouhé úseky, kdy jdete takzvaně podle mapy a v dohledu žádná stezka nebo vyšlapaná cesta. Prostě jdete na sever. Z dnešního pohledu mohu říct, že CDT je jen pro zkušené hikery. Dále se CDT od PCT liší nestabilním počasím, terénní náročností, malým počtem lidí na trailu, někdy až nudným a monotónním prostředím a hlavně z mého pohledu množstvím divoké zvěře. 

Jaká povolení jsou potřeba k takovému přechodu?

Povolení jsou vyžadována jen v národních parcích, které stezka protíná, a to jsou Yellowstone NP ve státě Wyoming a Glacier NP v Montaně. V Glacier NP navíc musíte absolvovat školení pro případný střet s grizzly medvědem a jste povinni nosit tzv. Bearspray - pepřák proti grizzly medvědům. Povolení vám umožní kempovat v předem určeném kempu.  Ty jsou vyznačeny na mapě, která je součástí povolení. Kempem se myslí místo označené písmenem a číslem na nerezové tabulce umístěné na kovové tyči…toť vše. Tato povolení získáte na rangerských stanicích v samotném parku po předchozí telefonické domluvě nebo přímo na stanici. Povolení stojí 6 dolarů na den.

Jak to bylo se spaním, měl jste nějaké speciální pomůcky, například k ochraně proti zvěři?

Mimo NP spíte tam, kde si naplánujete, kde se vám líbí nebo kam toho dne dojdete. To už záleží jen na vás, kde složíte hlavu. Rozhodně nedoporučuji spát v údolí u potoka nebo řeky. Při vyjasnění klesá teplota a tvoří se kondenzace ve stanu. Raději spím na výše položených místech, chráněných před větrem a popřípadě poblíž vodního zdroje. Rozhodně ne v úzkých sedlech bez stromů. Jídlo se ukládá do vaku (na jídlo) a věší se na stromy cca 3 metry vysoko, mimo dosah grizzly medvědů a jiné divé zvěře. Téměř každý večer jsem na území grizzly dělal oheň. Někdy jen z pár větví, ať je cítit ve vzduchu. Před samotným ulehnutím do spacáku doporučuji si vytvořit teritorium v okruhu cca 10 až 15 metrů a označkovat stromy (5 až 10) močí ve výšce minimálně 80 cm. Pak už jen nacpat do uší špunty proti hluku a tradá do hajan.

V rozhovoru pro Refresher.cz jste uvedl, že bezprostředně po překonání tisíců kilometrů jste zažíval nepopsatelné pocity štěstí a svobody. Jak dlouho to opojení vydrželo?

Opojení štěstím po PCT jsem sršel asi půl roku, šířil jsem ho na potkání. Teď to bylo podobné, akorát si ho víc šetřím. PCT je opravdu zážitek pohody, smíchu, lásky a modrého nebe. CDT je, jak říkám “facka zleva, zprava a kopanec mezi nohy”. Je to o level výše, víc dospělé.

A neměl jste problém po tak dlouhé době s návratem do civilizace?

Problém s návratem do civilizace nemám. Po tak dlouhé době strávené v přírodě jste nad věcí, vnitřně vyrovnaní, silní, sebevědomí, zdraví.

Co plánujete dál? Další přechod, pak knihu nebo dokonce průvodce po nejkrásnějších kontinentálních stezkách?

Knihu ani průvodce nechystám. Mám v plánu odcestovat na delší dobu. Chci projít Arizona trail a Appalachian trail v USA. Také Araroa trail přes Nový Zéland a Izrael national trail. To jsou plány. Ovšem, nikdo neví, co bude zítra.

Cestovatelská vizitka Pavla Sabely:

  • S cestováním začal (hiking-pěší turistika) 2005 ve svých 30ti letech. Nejdříve přes Beskydy, slovenské hory, Rumunsko.
  •  V roce 2017 absolvoval turistickou trasu vedoucí skrz západ Spojených států – Pacific Crest Trail (PCT).
  • O dva roky později překonal 5 tisíc dlouhou trasu - Continental Divide Trail, na kterém strávil zhruba pět měsíců.
  • Své cestovatelské nadšení chce dál rozvíjet a již plánuje další přechody - Arizona trail a Appalachian trail v USA.

Připravila Lenka Vašková

Kategorie: Kultura akce

Kultura FM LIVE: Pusťte si naše přenosy

St, 05/20/2020 - 08:32

Nestihli jste některý z uplynulých koncertů projektu Kultura FM LIVE? Zde přinášíme odkazy na streamy a také aktuální seznam  plánovaných koncertů/představení.


Odehrané koncerty/představení:

    Kapela Positive / 25. 4. / https://youtu.be/Eb2sQldsyCU
    Kapela F-M band / 28. 4. / https://youtu.be/vlaK7M0zyWE
    Přátelé Dr. Mewlouna / 2. 5. / https://youtu.be/Q90-wnm86Aw
    Adam Bartoš / 5. 5. / https://youtu.be/LAC8eGtjirM
    Slepí Křováci / 9. 5. / https://youtu.be/NWwBbNT7ncw
    Místecké divadlo PROZATiM-DS Famus| Smrt talentovaného vepře / 12. 5. / https://youtu.be/0lwloCCJdso
    Moonshye + Tsantsa / 16. 5. / https://youtu.be/fgJPohsPKx4
    Náhoda / 19. 5. / https://youtu.be/1gkr8pfNX68


Plánované koncerty/představení:

 
    23. 5. / Pavel Sabela: Continental Divide Trail / 20.00 / Z Vlasti národu / Cestovatelská přednáška
    26. 5. / Mletý Standard / 20.00 / Z Vlasti národu / koncert
    30. 5. / Divadelní spolek D.N.A.: Patriot strachu / 20.00 / Z Vlasti národu / divadelní představení
    2. 6.  / Jaroslav Pszczolka / 20.00 / Z Vlasti národu / koncert

Kategorie: Kultura akce

Kapela Náhoda: V náhodu určitě věříme

Po, 05/18/2020 - 09:17

„Tím náhodně je myšleno, že jsme neměli vůbec v úmyslu zakládat nějakou kapelu nebo se profesionálně věnovat muzice,“ shodují se členové kapely Náhoda na interpretaci ohledně svého názvu. Členové se poprvé setkali, když se na jejich škole před pár lety mělo konat školní vystoupení a učitelé dávali dohromady seskupení nebo hudební tělesa. „Později se to nějak vyselektovalo a my k tomu možná přišli jako slepí k houslím. Každopádně jsme si sedli, no a už to jelo.“

Jak dlouho jste již spolu jako kapela?

Jako kapela fungujeme zhruba 4 roky. Když jsme byli všichni na stejné základce, bylo to jednodušší, zkoušeli jsme každý týden přímo ve škole, takže nám to více časově vycházelo, než teď. Postupně jsme ze základky odcházeli na jiné školy a naše cesty se pomalu rozcházely. Spousta lidí mluvilo o tom, že spolu jako kapela nebudeme moct dále existovat, ale světe div se – když se chce, jde všechno! Došlo taky k nějakým personálním změnám, jak už to tak v kapelách bývá a bohužel, na tom utrpěly vztahy s určitými kamarády. Ale kapele to rozhodně prospělo.

Nyní se mnohé mladé talenty houfně přihlašují do Superstar. Pokoušeli jste se také někde prosadit samostatně?

Každý z nás měl před vstupem do kapely, ale i během existence v ní, své boční projekty. A když zmiňujeme tu Superstar, té se letos zúčastnila naše zpěvačka Nela Žáková. A dostala se poměrně daleko, takže jste ji mohli zaregistrovat i v televizi.

Jak vnímáte soutěže podobného typu, může to podle vás zpěváka/hudebníka nakopnout tím správným směrem?

Myslíme si, že rozhodně ano, ale je důležité s tím umět naložit. Nejde o to v takových soutěžích vyhrát, ale zviditelnit se. Můžete se například zalíbit nějakému producentovi nebo někomu, kdo vám nabídne spolupráci. Minimálně je to další zkušenost, která vás může někam posunout.

Kdo je dvorním textařem? Nebo texty vznikají spontánně s přispěním všech členů někde u piva?

Texty u nás tvoří převážně kytaristka Domča Žváková, která se mimo jiné zabývá i psaním básní. Píše o tom, co jí zrovna napadne, nad čím zrovna přemýšlí nebo o tom, co se kolem ní děje. Krom milostných námětů se v jejích textech objevují i úvahy o životě nebo různé jinotaje. Většinou u nás ale platí, že kdo si co napíše, to si otextuje, například písně Naplno žít a Dítě 21. století napsala i otextovala naše klávesistka Naty Žáková. Společnými silami všech členů kapely pak vznikla například píseň Vánoční, která vyloženě vzešla z improvizace během zkoušky…

Věříte v náhodu? Že někdy netřeba dávat věcem tak velký význam?

Jak se to vezme. V náhodu určitě věříme (Proč bychom se tak jinak jmenovali, že?). Věci se stávají a nedají se ovlivnit. Na druhou stranu se možná věci stávají proto, aby ovlivnily další věci a situace. Nedá se to tak přesně říct. Jsou věci mezi nebem a zemí, které člověk nemůže pochopit a možná je to tak dobře. To je na tom životě přece to krásné, ne?

Jak se těšíte na vaše vystoupení v projektu Kultura FM live, které bude v Kině Vlast? Přijdou vás podpořit vaši blízcí? Už totiž mohou…

Určitě se těšíme strašně moc!!! Již dlouho jsme neměli možnost nikde vystoupit, kvůli zrušeným koncertům apod. A nejen kvůli tomu víme, že tím pomůžeme dobré věci. Zjišťovali jsme si, čím se vlastně Ondrášek zabývá a velmi se nám jejich činnost líbí. Takže jsme z téhle nabídky upřímně nadšení a jsme nesmírně rádi, že svojí hudbou můžeme někomu pomoct.

Vizitka kapely:

  • kapela hraje od roku 2016
  • Mezi její úspěchy patří především 1. místo v soutěži Doušibuši (Sokolík FM)
  • K úspěchům počítají také účast v soutěži Superstar 2020, ve které bojovala Nela Žáková
  • Současné složení kapely: Nela Žáková – zpěv, saxofón, Natálie Žáková – klávesy, zpěv, Dominika Žváková – kytara, zpěv, Jakub Sklář – bicí, Michal Bojko – baskytara
  • Společně také natočili první demo verzi písniček, zatím v omezeném vydání jen pro známé, na cestě je ale již první oficiální album, na kterém pracují.

Připravila Lenka Vašková

Kategorie: Kultura akce

Kultura FM LIVE: Pusťte si naše přenosy

Po, 05/18/2020 - 08:59

Nestihli jste některý z uplynulých koncertů projektu Kultura FM LIVE? Zde přinášíme odkazy na streamy a také aktuální seznam  plánovaných koncertů/představení.


Odehrané koncerty/představení:

    Kapela Positive / 25. 4. / https://youtu.be/Eb2sQldsyCU
    Kapela F-M band / 28. 4. / https://youtu.be/vlaK7M0zyWE
    Přátelé Dr. Mewlouna / 2. 5. / https://youtu.be/Q90-wnm86Aw
    Adam Bartoš / 5. 5. / https://youtu.be/LAC8eGtjirM
    Slepí Křováci / 9. 5. / https://youtu.be/NWwBbNT7ncw
    Místecké divadlo PROZATiM-DS Famus| Smrt talentovaného vepře / 12. 5. / https://youtu.be/0lwloCCJdso
    Moonshye + Tsantsa / 16. 5. / https://youtu.be/mS3mqAi-H-M

Plánované koncerty/představení:

 
    19. 5. / Náhoda / 20.00 / Z Vlasti národu / koncert
    23. 5. / Pavel Sabela: Continental Divide Trail / 20.00 / Z Vlasti národu / Cestovatelská přednáška
    26. 5. / Mletý Standard / 20.00 / Z Vlasti národu / koncert
    30. 5. / Divadelní spolek D.N.A.: Patriot strachu / 20.00 / Z Vlasti národu / divadelní představení
    2. 6.  / Jaroslav Pszczolka / 20.00 / Z Vlasti národu / koncert

Kategorie: Kultura akce

Rozhovor s režisérem filmu Tsantsa Robinem Lipo

St, 05/13/2020 - 08:33

„Road movie jako filmový žánr je dle mého názoru v dnešní kinematografii málo využitý, Česko nevyjímaje,“ říká režisér Robin Lipo o svém snímku Tsantsa, pojednávajícím o cestě mladé dvojice za prací z Polska do Norska. Zároveň se podle něj jedná o ideální dramaturgický prvek pro vyprávění jakéhokoliv příběhu, neboť vše, co jako lidé prožíváme a děláme, je v jistém smyslu cestou.

 

Jak udělat, aby road movie jako žánr byl autentický a uvěřitelný? 

Jedině tak, když jste k sobě i druhým upřímní a všechno to opravdicky prožijete. Již samotný akt narození je začátek individuální cesty každého z nás. Ale lze jít ještě dál a nahlížet na každé nové ráno tak, že východ slunce je začátkem něčeho nového, novým cyklem a cestou, která před námi otevírá nepřeberné množství možností.

Vracejíc se k meritum otázky, základ je být obklopený lidmi, kterým můžu plně důvěřovat a se kterými se můžu volným pádem pustit do něčeho tak šíleného, jako je točit film. Každý film je cesta, která má svůj začátek i konec, jehož výsledek vidíme na plátně. Filmová tvorba je kolektivním dílem, a jedině tehdy, když máte ty správné lidi na správném místě a všichni se zapálí pro daný příběh, máte šanci, že doplujete k vytouženému cíli a společně se obohatíte zkušenostmi a poznáním.

Jak dlouho se film tvořil a co všechno obnášelo natáčení v cizině?   

Od první verze scénáře k finální střihové verzi třiceti minutového filmu Tsantsa to bylo přesně rok času. V rámci přípravy filmu jsme společně s Krzyszkem (Globisz - kameraman filmu) vyrazili na měsíc do Norska, kde jsme spali ve stanech. Ten měsíc jsme dennodenně aktivně pracovali pro film. Společně jsme hledali a oslovovali lidi na ulici, kteří se nám charakteristicky hodili pro patřičnou roli. Hledali jsme odpovídající lokace pro natáčení, vhodné místo pro ubytování štábů, domlouvali catering, vyjednávali s Norskou policií povolení pro natáčení, zapůjčení rekvizit atd. Večery jsme trávili u táboráků hraním šachů a intenzivním přepisováním příběhu podle skutečných reálií. Poté jsme se na dva týdny vrátili z Norska zpět do Polska, abychom stihli vše po technické stránce doladit a uzavřít financování.

A pak teprve začalo samotné natáčení…

Na samotné natáčení jsme vyrazili v komorním štábu čítajícím patnáct lidí. Jeli jsme auty stejně jako hrdinové příběhu, takže některé scény jsme natáčeli již v průběhu jízdy. Na celé natáčení jsme měli čtrnáct dní s tím, že samotná cesta tam a zpět nám zabrala čtyři dny nonstop jízdy a jeden den jsme měli vyhrazený na aklimatizaci, abychom dospali deficit z náročné cesty.

Řešili jste během natáčecí doby i zádrhely?

Zádrhelů a šílených věcí se během té doby stalo tolik, že by to vystačilo na samotné dlouhé povídání. Jistě si každý dokáže představit, jak to mohlo vypadat s patnáctičlennou skupinou individuí ubytovaných v místním kempu v dřevěných chatkách a stanech. Vzhledem k tomu, že Norsko patří k nejdražším státům Evropy, měli jsme s sebou i svého dvorního kuchaře, který nám připravoval tři skvělá jídla denně v polních podmínkách.

Je pro vás jako pro režiséra důležitější obsah nebo forma?

Pro mě osobně je nejdůležitější obsah, který si sám diktuje odpovídající formu. Vždy je první „co“ a teprve potom přichází „jak“. Patřím mezi tvůrce, kteří se snaží svojí tvorbou něco říci, na něco poukázat, rozšiřovat obzory a nořit se do hloubi lidské duše a podstaty. Je to způsobeno tím, že já sám jako divák patřím mezi ty náročnější. Filmy, které dělám, jsou takové, které bych rád viděl v kině a které mi v kině chybí. Proto si je musím natočit sám.

Obsah je nejdůležitější, jelikož se váže s upřímností a podstatou, proč děláme to, co děláme. Proč jinak bych měl obětovat tři nebo pět let svého života něčemu, co nemá v mých očích žádný hlubší význam a smysl? Raději se spokojím s malým počtem diváků, kterým má tvorba něco dá a které oslovím, než abych se zaprodal za peníze pro něco, co má krásný obal, ale uvnitř je prázdné.

Alejandro Jodorowsky jednou řekl pro mě velice inspirující slova: „The necessity for expression is more important than the type of film you want to make. I make a film when I have something I need to express.”

A jakou roli hraje hudba?

Jelikož jako autor tvořím audiovizuální díla, tak pro mě obraz i zvuk jsou rovnocenní, neodluční partneři. Stejně jako barvy u malíře je hudba součástí mé režisérské palety. Hudba ve filmech může vykreslovat atmosféru, dopovídat příběh, diktovat tempo a rytmus anebo přinášet metaforické až transcendentní prožitky, které jsou funkční pouze při tomto jedinečném sloučení. Je to jistá magie, která není jinak možná. Hudba s přidaným obrazem (nebo chcete-li obraz s přidanou hudbou) dokáže dosahovat výšin, které ve vás hluboce rezonují.

Každý máme v paměti nějaký úryvek písně, hudbu, album interpreta, kdy nám při jeho poslechu automaticky vyskočí určitý obraz, vzpomínka. Má takovou sílu, že nás vrátí do určitého místa a času a ihned vám nahodí určitý emoční pocit. Hudba je soundtrackem našeho života a film jsou fragmenty našich životů, proto tak dobře fungují soundtracky k některým nezapomenutelným filmům. A proto obraz a zvuk jsou věční milenci.

Téma cestování za prací nyní možná bude trochu komplikovanější i vzhledem k současným problémům s koronavirem. Může se stát, že se v příštím vašem filmu setkáme s tímto tématem?

Můj příští filmový počit bude opět částečným road movie. Tentokráte však půjde spíše o takovou generační výpověď. Domnívám se totiž, že každá generace má něco, proti čemu by měla bojovat a pokud tak neučiní, tak následky ponese vždy generace další.

Vždycky se snažím o to, aby se mé filmy týkaly současných problémů a témat, které se dotýkají i mě osobně. Jinak to ani nedokážu. Snažím se tvořit srdcem, upřímně k sobě samému a tedy i k divákům. Tvůrce je v jistém smyslu médium – nastaveným zrcadlem společnosti. Zrcadlem, které reflektuje a kreativním způsobem vyobrazuje puls a tep naší doby.

Prozradíte, na čem nyní pracujete?

Momentálně pracuji na svém celovečerním hraném filmu, který má pracovní název Animal Crusaders. Je to road movie love story na pozadí ekologického aktivismu. Tak jako všechny moje příběhy jde o příběh týkající se fatální lásky, její konsekvence. Dotýká se témat obětování a hledání člověčenství v dnešním světě.

Půjde o česko-polskou koprodukci, kdy chci naplno využít svých zkušeností a kontaktů z mezinárodního studa filmové režie v Polsku v Lodži, které chci provázat se svými kořeny a prostředím, které znám a odkud pocházím. Film je momentálně ve fází tzv. pre-production, kdy začínáme s castingem na hlavní herecké role, dělám obhlídky lokací, řešíme financování filmu atd. Natáčení plánujeme na léto 2021. Více nechci prozrazovat, jelikož je přede mnou ještě dlouhá cesta.  

 

Vizitka Robina Lipo

  • Robin Lipo je režisér se silným vizuálním cítěním a originálním způsobem vyprávění - získal magisterský diplom na prestižní mezinárodní filmové škole v Lodži v Polsku (PWSFTViT), která je považována za jednu z pěti nejvýznamnějších filmových škol na světě.
  • Během studia získal stipendium ministra kultury v Polsku, které každoročně ministr uděluje jen 10 nejtalentovanějším studentům audiovizuální tvorby.
  • Má na kontě několik krátkometrážních autorských filmů, dokumentů i videoklipů, které byly uvedeny a oceněny na českých i zahraničních festivalech (více než 70 mezinárodních projekcí).
  • Na natáčení Road movie Tsantsa spolupracovala hudebně zpěvačka MOONSHYE, která je zároveň jeho partnerkou.

 

Snímek Tsantsa promítneme v rámci projektu Kultura FM LIVE tuto sobotu, 16. 5. v Kině Vlast, po skončení koncertu zpěvačky MOONSHYE. 

Připravila Lenka Vašková

Kategorie: Kultura akce

MOONSHYE: Písničky si prostě dělají, co chtějí

St, 05/13/2020 - 08:05

První kapela, se kterou zpívala a hrála svoje písničky, byla The Lights of Reims ve Frýdku-Místku. Odtud ji vítr zavál nejprve do Prahy a pak do polské Lodže, kde začala s vystupováním. Její autorské písně jsou inspirované přírodou, naplněné vlastními prožitky a emocemi, obehnané tajemnou magičností. „Teď jsem už téměř rok zase zpátky v Česku, ve fázi, kdy nahrávám svou debutovou desku, na níž je několik hostů. Plánuji koncertovat už ne jen sama, ale i společně s dalšími muzikanty,“ říká zpěvačka a písničkářka Moonshye.


Jak jste se dostala ke zpívání a od kdy koncertujete?

Vždycky jsem ráda poslouchala hudbu a zpívala. Můj hlasový projev ale nebyl nijak výrazný na to, abych si myslela, že budu zpěvačkou. Chtěla jsem prostě hrát v kapele, tvořit nějakou novou hudbu. Myslela jsem si, že budu spíše kytaristka, protože jsem se učila hrát na kytaru. První kapela, se kterou jsem zpívala a hrála svoje písničky, byla The Lights of Reims ve Frýdku-Místku. Když jsem se později přestěhovala do Prahy, začala jsem chodit do lekcí zpěvu. Díky dobrým učitelkám a poctivému cvičení jsem se hodně naučila a samotnou mě překvapily nové možnosti mého hlasu. Jedno léto jsem pak strávila buskingem v Norsku a to mě hodně nakoplo. Potom jsem se odstěhovala do polské Lodže, kde jsem v roce 2017 začala vystupovat jako Moonshye. Zpěv jsem rozvíjela taky intenzivním hraním coverů po restauracích.

Vystupujete převážně sama nebo s doprovodem instrumentalistů?

To je příhodná otázka. Raději bych hrála s kapelou, ale většinou hraji sama. Kromě toho, že jsem docela trémistka, poslouchám mnohem více kapely než sólisty a písničkáře. Po přestěhování do Polska jsem nechtěla čekat, než se mi tam podaří najít kapelu, a proto jsem se rozhodla koupit si looper, abych mohla tvořit o něco pestřejší zvuk pro své písně. Řekla jsem si, že pokud budou stát za to a když obstojí na koncertech takhle „nahé“, budou později fungovat i s kapelou. Kromě sólových koncertů jsem hrála později ve dvou sestavách s kamarády, s různými nástroji – baskytara, bicí, housle, syntezátor, ukulele. Teď jsem už téměř rok zase zpátky v Česku, ve fázi, kdy nahrávám svou debutovou desku, na níž je několik hostů. Plánuji koncertovat už ne jen sama, ale i společně s dalšími muzikanty. Nahrávání mi dalo možnost přemýšlet o mé hudbě jako kapela, hledat bohatší zvuk.

Ve vašich písních nechybí hloubka citu, někdy až nepopsatelná magičnost. Jak vznikají vaše písně, kde hledáte inspiraci? 

Písničky, které píšu, vycházejí vždycky z nějakého momentálního rozpoložení, situace, životního zážitku, kouzla na pohled prostého okamžiku. Prostě najednou cítím potřebu vyjádřit, co cítím hluboko uvnitř, vezmu kytaru a začnu  hrát a zpívat zároveň a píseň se tak nějak sama narodí z toho, co jsem třeba i nevědomě měla někde v sobě nebo kolem sebe. Hodně se inspiruji přírodou a její symbolikou. V mých písních často potkáte měsíc, noc nebo ptáky... Někdy napíšu několik za týden, jindy dva měsíce nic. Ale neřeším to. Jsem vděčná, že v tom můžu být úplně svobodná a psát si co chci a kdy chci. Nepíšu primárně proto, abych ty písně pak někomu hrála. To už je následek. Hodně skladeb jsem vlastně ještě na koncertech nikdy nezpívala. Občas se prohrabu starými nahrávkami a vytáhnu nějakou písničku, na kterou jsem už zapomněla a zařadím ji do playlistu. Jsou to třeba písně River a Garden, které jsou teď moje asi nejoblíbenější a kupodivu je mají rádi i posluchači, a to jsem si dřív myslela, že takové „divné“ písničky na koncertech neobstojí. Písničky si prostě dělají, co chtějí.

Na vašem profilu uvádíte, že jste minulý rok zavítala do deštných pralesů a že vám zdejší příroda a také rituály daly zakusit novou dimenzi hudby a lidského hlasu. Kde přesně to bylo? A projevilo se toto spojení nějak ve vaší hudbě?

Strávila jsem několik týdnů v peruánském pralese a jeho okolí, v blízkosti města Pucallpa u dvou místních léčitelů, kterým se říká curanderos. Pobyt u nich sestával z diety a rituálů ayahuasca, které jsou velmi silným zážitkem. Během rituálu curandero podává přítomným nápoj ze směsi rostlin a kromě toho zpívá celou noc krásné léčivé písně, kterým se říká icaros. Curandero Raul věděl, že jsem muzikantka, a proto mě během rituálů vyzval, abych zazpívala a hrála na ukulele. Tak jsem prostě zpívala a hrála, co mi vycházelo ze srdce. Nevěděla jsem jak. Byl to hluboký a krásný zážitek, protože jsem cítila, že takový zpěv je dar a skrze mě může dát něco i dalším lidem, kteří se rituálů účastnili. Navíc zněl úplně jinak než jsem zvyklá. Není jednoduché tuto zkušenost přenést na koncerty, jsou to dvě různé věci. Umělecká tvorba a léčení zpěvem. Neumím si představit, že bych takto zpívala na koncertech, ale jednou, až přijde čas, bych ráda našla způsob, jak tuhle dimenzi zpěvu rozvinout. Obecně mi zkušenost z Peru dala větší důvěru v to, že to, co v hudbě dělám, má smysl. A že hudba opravdu může léčit.

Následně po vašem vystoupení v rámci Kultura FM Live v Kině Vlast se bude promítat road movie o cestě mladého páru z  Polska do Norska, který natočil váš muž Robin Lipo. Využil ve filmu vaší hudby?

Ano, pro film TSANTSA jsem napsala písničku „Kamyczki kamyki“. Vznikla po té, co jsme se vrátili z natáčení z Norska. Byla inspirovaná zážitky z natáčení, krásnou norskou přírodou a filmovým příběhem, který jsme jako celý štáb prožívali. Dělala jsem tam všecko možné od klapky až po fotografku, takže jsem se účastnila celého toho procesu a písnička tak vznikla úplně přirozeně. Zajímavé je, že ji původně měl zpívat představitel jedné z hlavních postav, ale protože neměl čas přijet do studia na nahrávání, bylo potřeba narychlo nahrát verzi pro střihačku, aby už mohla pracovat se stopáží písničky. Nakonec jsme ji prostě nechali tak jak je, nahraná na první dobrou původně jen jako pracovní verze. Přišlo nám to takhle hezky nedokonalé.

Jak se vám s mužem spolupracuje v rámci jedné domácnosti?

Je to inspirující. Jsem ráda, že si můžeme navzájem rozumět v tom, co děláme. Oba dva máme rádi hudbu, která je pro Robina ve filmu významnou částí. Zrovna teď píše scénář pro svůj celovečerní debut Animal Crusaders, ve kterém už je teď jedna moje písnička. Takže to postupně pročítám a on zase poslouchá moje nové písničky nebo nahrávky ze studia. Já jsem vlastně jeho první divák a on můj první posluchač. Je to fajné.

Jste spíše komorní zpěvačka nebo máte ráda vystupování na festivalech, kde zároveň můžete čerpat inspiraci pro sebe?

Zatím jsem hrála jen jednou na větším festivalu, bylo to na Soundrive v polském Gdaňsku a bylo to super! Měla jsem společné zázemí s ostatními vystupujícími muzikanty a mohla jsem tak některé z nich poznat, zajít si na koncerty, v tom jsou festivaly podle mě skvělé. Navíc jsem vždycky na festivaly hodně jezdila jako návštěvník a chvíli i jako hudební novinářka, takže bylo parádní to zažít z té druhé strany. A když k tomu dodám návštěvu zajímavého místa jako je Gdaňsk, tak to je ještě další bonus, protože ráda cestuji. Navíc na festivalu máte ten komfort, že nemusíte například organizovat v nějakém klubu celý koncert a můžete se soustředit jen na vystoupení. Věřím, že hraní na festivalech mě ještě čeká. Když zmiňujete inspiraci, tak pro mě je chození na koncerty úplně zásadní věc, která mne v hudbě hodně formovala.

Začíná rozvolňování karantény a tím se zvyšují vyhlídky na živé koncertování. Co ještě letos chcete stihnout?

Karanténa mě zastihla v momentě, kdy jsem měla mít několik koncertů v Česku i v Polsku. Ale na druhou stranu jsem díky tomu měla více času soustředit se na přípravu mojí první desky Curtain of the Moon, která by měla brzy vyjít. To je pro mě priorita. Nahrávám v brněnském studiu Rustical Records se skvělými producenty Pavlem Šmídem a Martinem Pírem, kteří se nadchli pro mou muziku a za to jsem moc ráda. Připravuji natáčení klipu k jedné z písniček, které proběhne v létě a na podzim by měly být koncerty promující desku.

 

Vizitka MOONSHYE:

  • Pochází z Dobratic pod Prašivou.
  • Pod uměleckým jménem Moonshye hraje od jara 2017, nejprve v polské Lodži, nyní tady v Česku.
  • Její hudba je založená na silných prožitcích a emocích, často se inspiruje přírodou.
  • Složila hudbu k road movie Tsantsa, na které spolupracovala s režisérem Robinem Lipo, který je zároveň jejím partnerem.
  •  Nyní pracuje na své debutové desce Curtain of the Moon.

 

Připravila Lenka Vašková

Kategorie: Kultura akce

Kultura FM LIVE: Pusťte si naše přenosy

St, 05/13/2020 - 07:40

Nestihli jste některý z uplynulých koncertů projektu Kultura FM LIVE? Zde přinášíme odkazy na streamy a také aktuální seznam  plánovaných koncertů/představení.


Odehrané koncerty/představení:

Plánované koncerty/představení:

  • 16. 5. / Moonshye + Tsantsa / 20.00 / Z Vlasti národu / koncert + film
  • 19. 5. / Náhoda / 20.00 / Z Vlasti národu / koncert
  • 23. 5. / Pavel Sabela: Continental Divide Trail / 20.00 / Z Vlasti národu / Cestovatelská přednáška
  • 26. 5. / Mletý Standard / 20.00 / Z Vlasti národu / koncert
  • 30. 5. Divadelní spolek D.N.A.: Patriot strachu / 20.00 / Z Vlasti národu / divadelní představení

Kategorie: Kultura akce

Otevíráme už 14.5.!

Po, 05/11/2020 - 13:19

Milí diváci,

dočkali jsme se a od čtvrtku 14. 5. 2020 znovu otevíráme kino! Vstupenky je možno zakoupit na našem webu.


Vítáme vás zpátky. Chráníme vás i sebe, a tak se v provozu kina řídíme pravidly Ministerstva zdravotnictví.


  1. Vstupenku doporučujeme zakoupit předem na webu, na pokladně upřednostňujeme bezkontaktní platbu.
  2. Ve frontách a ve foyer prosím dodržujte rozestupy 2 m.
  3. Dbejte na zvýšenou osobní hygienu. V kině jsou pro tyto účely rozmístěny desinfekce.
  4. Noste roušku, chráníte tím sebe i ostatní. Mějte ji prosím nasazenou i po celou dobu promítání.
  5. V sále je zakázáno konzumovat jakékoli občerstvení.
  6. Sedejte si pouze na sedadlo určené vstupenkou, nebo přijměte sedadlo, které vám nabídnou naši zaměstnanci.
  7. Pokud se necítíte dobře, raději návštěvu kina zvažte.
  8. Prosím neshlukujte se ve vnitřních prostorách kina.
  9. V případě jakýchkoliv dotazů se kdykoliv obracejte na náš personál.

Děkujeme za vaši ohleduplnost a respektování hygienických opatření. Podrobný manuál opatření Ministerstva zdravotnictví platný k 11. 5. 2020 naleznete zde.

Díky, že jste s námi.

Kino≈Vlast

Kategorie: Kultura akce

Kultura FM LIVE: Pusťte si naše přenosy

Po, 05/11/2020 - 13:03

Nestihli jste některý z uplynulých koncertů projektu Kultura FM LIVE? Zde přinášíme odkazy na streamy a také aktuální seznam  plánovaných koncertů/představení.


Proběhlé koncerty:

Plánované koncerty/představení:

  • 12. 5. / Místecké divadlo PROZATiM / 20.00 / Z Vlasti národu / divadelní představení
  • 16. 5. / Moonshye + Tsantsa / 20.00 / Z Vlasti národu / koncert + film
  • 19. 5. / Náhoda / 20.00 / Z Vlasti národu / koncert
  • 23. 5. / Pavel Sabela: Cestovatelská přednáška / 20.00 / Z Vlasti národu / přednáška
  • 26. 5. / Mletý Standard / 20.00 / Z Vlasti národu / koncert
  • 30. 5. Divadelní spolek D.N.A. / 20.00 / Z Vlasti národu / divadelní představení

Kategorie: Kultura akce

Místecké divadlo PROZATiM: všechno je prostě prozatím

Ne, 05/10/2020 - 20:44

Jejich první domovskou základnou byl Kulturní dům Lískovec, po  roce přešli do Frýdku-Místku, kde zkoušejí v divadle Čtyřlístek, pod Divadelním spolkem FAMUS. „Koncem roku 2016 jsem se dozvěděl, že se v jedné restauraci v Místku schází partička mužů, která by chtěla hrát divadlo. Jednoho večera jsem se tam vypravil, seznámili jsme se se všemi a jen s drobnou změnou se stále pokoušíme o divadelní kulturu,“ říká jeden ze zakladatelů Místeckého divadla PROZATiM Emil Kopčák.

 


V jakém složení funguje nyní váš divadelní soubor? 

V současné době má soubor jedenáct členů, z toho šest mužů a pět žen, včetně nápovědy, režiséra, dramaturga, vedoucího souboru a herce v jedné osobě.

V rámci Kultura FM live vystoupíte jako vůbec první z místních divadelních spolků. Jak jste se dozvěděli o projektu?

To, že jsme první z místních divadel v tomto projektu je pěkné a vděčím za to Luďku Lednickému z D.N.A. Netuším, jestli bych se zde bez něj dostal. Takže, děkuji Luďku!

Těšíte se anebo máte i jisté obavy?

V mé pětadvacetileté kariéře u ochotnického divadla to bude nová zkušenost. Takže přiznávám, že z toho mám hrůzu. Prázdné hlediště, bez publika a na vše budu vlastně sám! Diváci dávají herci jistotu a energii, ukazují, kam až herec může v projevu zajít. A kamera, to je skalpel. A mé očekávání? Žiji tady ve Frýdku-Místku většinu svého života, dvanáct let jsem zde sportoval za atletický oddíl TJ Slezan, pětadvacet let dělám kulturu. Vždy jsem se snažil naplno, zodpovědně a nejlíp, jak dovedu, odvést svou práci, i když jen v rámci koníčku. A tak si přeji, abych diváky nenudil nebo nedej bože pohoršoval. Že to nebude vzájemnou ztrátou času a že divadelní kultura v našem městě nejsou jen importovaná pražská divadla, že se dokážeme divadlem pohladit sami.

Divákům zahrajete melodrama Smrt talentovaného vepře. O jaký příběh se jedná? Setkáme se zde s podobnou orwellovskou symbolikou nastiňující lidské vlastnosti a vztahy?

Smrt talentovaného vepře je příběhem herce, režiséra, uměleckého šéfa, učitele pana Jaroslava Tučka (nar. 5. 9. 1938), jenž v době již třicet let vzdálené, byl vlastně ideologickým nárazníkem mezi soubory a soudruhy.
Postavil v Brně na nohy tři divadla. Novou divadelní budovu v Divadle na provázku, vysokoškolskou scénu Marta a divadlo pro děti - Polárka. Byl to člověk, který dokázal v éře Komunistické kontroly cestovat do zahraničí a šířit umění a jiné záležitosti. Žel v roli velmi nevděčné.

Kdo byl iniciátorem této hry?

v roce 2015 jsem poznal pana Pavla Sackého, se kterým jsme našli společnou řeč. Byl u počátku divadelní tvorby v Místku v letech 1950-1963 a znal spoustu lidiček, se kterými jsem taky měl tu čest při mých začátcích v divadle pracovat a učit se. A při našich setkáváních, při dobrém vínečku, se mi svěřil, že by si chtěl ještě něco na prknech divadelních zahrát. A také to, že jeho první postava bylo Selátko ve hře Dům kočky Modroočky. Já jsem pak na stránkách DILIA objevil, při hledání nových divadelních výzev, toto monodrama Romana Sikory. S velkým respektem, vzhledem k našemu věkovému rozdílu, neboť já osobně si starších lidí stále vážím, pro jejich nadhled, jsem mu nabídl, zda-li by mu nevadilo skončit jako vepř, když začal jako selátko. Tím by se kruh uzavřel. A on to vzal. 13. 6. 2015 byla premiéra v kině Vlast před zhruba 90ti diváky.

Má tato hra striktní dějovou linii nebo se částečně improvizuje?

Text je daný a jasný. Improvizace je pouze v připsaných textech
písniček milého vepře. Autorem textu písní je sám aktér prvního uvedení monodramatu a již zmíněný Pavel Sacký.

Jak omezila karanténa působení souboru?

Musel jsem již zrušit dvě představení, nemůžeme zkoušet nové věci a scházet se v pohodě divadelní partičky. Taky plánování je docela obtížné. Lidé vůbec nevědí, jak teď koukat dopředu a co vše naplánovat.

I přesto, máte nějaké plány, rýsuje se další divadelní kus?                                          

Plánování je teď obtížné, nedá se ani sejít, udělat čtenou zkoušku, zapojit nové dva členy do kolektivu. V současné době mám v repertoáru hru s názvem Když se zhasne a pohádku Čert vem anděla. A jelikož jsem rok pracoval v divadle Petra Bezruče v Ostravě jako rekvizitář, moc času na větší tvorbu a nápady jsem neměl. Ale snad se to změní, na konci června v tomto oboru a životním směru končím. Mám vybranou pohádku o loupežníku Lotrandovi a taky novou hru pro dospělé. Tam se teprve rozhoduji, na základě toho, kdo se mnou do toho půjde. Není to se mnou jednoduché (úsměv).

Jak to?

Já si to maluji a přitom nevím, jaké bude mé příští povolání… Navíc mám ještě malinkaté povinnosti v Ostravě, kde jsem se zapojil do nového
divadelního projektu ve Staré Aréně.

Pro svou divadelní skupinu jste zvolili diplomatický název, který evokuje pocit, že nic není definitivní. Tak to cítíte?

Není pravda, že nic není definitivní. Definitivní je smrt a hloupost a strach. A co se názvu souboru týká, divadlo je místo, kde se všechno
pořád mění, všechno je prostě prozatím. My jsme tu pro ozvláštnění
a zvýraznění divadelního děje.

Vizitka Místeckého divadla PROZATiM:

  • Vzniklo v roce 2017, první základnou byl KD Lískovec
  • Od roku 2018 tvoří zázemí místecké Divadlo Čtyřlístek pod DS FAMUS.
  • Současné složení souboru tvoří celkem11 lidí, z toho 6 mužů a 5 žen.
  • V projektu Kultura FM Live odehrají melodrama Smrt talentovaného vepře, které mělo premiéru v Nové scéně Vlast v roce 2015 a s tímto kusem se divadlo účastnilo v Národní přehlídce jednoho herce v Kaznějově (2019).
  • v jejich repertoáru je také hra s názvem Když se zhasne a pohádka Čert vem anděla.
  • V budoucnu plánují nazkoušet např. pohádku o loupežníku Lotrandovi 


Za Místecké divadlo PROZATiM odpovídal Emil Kopčák

Připravila Lenka Vašková

A nebojte se Emile Kopčáku, publikum bude!!!

 

 

Kategorie: Kultura akce

SLEPÍ KŘOVÁCI: nápady samozřejmě jsou, jen je realizovat

Čt, 05/07/2020 - 22:07

Styl „křováckého rocku“ nelze zařadit do běžných škatulek rozpoznatelných hudebních stylů. Je hravý, nespoutaný a plný mystiky vyvolávající v člověku nečekané emoce. Svou cestu si tato „nevidomá“ kapela, jejíž název vznikl podle příběhu z knihy Jacka Londona, razí již úctyhodných dvacet let.

 

S jakým cílem jste šli do projektu Kultura FM live a co od něj sami za sebe očekáváte?

Doba příliš nepřeje kapelám, protože prakticky není kde hrát. Kluby jsou zavřené, chystané akce a festivaly se ruší a „trendem“, resp. jedinou možností, jak si zahrát, jsou teď streamy na internetu. Hodně kapel toho využívá, tak jsme si řekli, proč to nezkusit taky. Je to pro nás premiéra, neboť jsme takto ještě nikdy nehráli, tak snad se to povede.

Co vám nejvíce chybí v této době, kdy vlastně nemůžete jako kapela fungovat dohromady?

Řekl bych, že tak jako všem ostatním kapelám nám v této době nejvíc chybí „živé“ hraní, koncerty a kontakt s publikem, protože to bezesporu k muzice patří.

Jsou i přes tuto situaci u Slepých Křováků nějaké novinky? Vznikají doma „pod peřinou“ nějaké nové nápady? 

Pod peřinou vzniká určitě spousta věcí (smích). Nové nápady samozřejmě jsou, jen je teď musíme nějak společně zrealizovat. Poměrně dlouho jsme se kvůli karanténě nepotkali ani ve zkušebně, když tak nad tím teď přemýšlím, byla to snad nejdelší odluka za celou dobu naší působnosti. Věřím však tomu, že brzy lidé uslyší i nějaké novinky, které se rodí v našich šílených hlavách. :-)

Co se týče vašich šílených hlav, jste asi jedna z mála kapel, která nestárne – černé paruky a brýle zakryjí mnohé. Není vám někdy ve vašich jednotných „úborech“ horko?

Pravda, jsme přesně ta kapela, která je rok od roku mladší (úsměv). Každopádně, v parukách je horko šeredné, proto ji také osobně nenosím. Ostatní ji občas na koncertech mají, přeci jen, oblečky a převlečky jsou fajn. A když je moc horko, nosíme „vzdušné“ vesty, které naopak odkryjí mnohé.

Nedávno jste natočili videoklip k písni Recykláček agitující ke třídění odpadu. Dočkáme se v budoucnu dalších naléhavých témat?

Recykláček vznikl velice spontánně, především tedy téma samotného textu, původně měl mít totiž jiný příběh. Nakonec se z něj však vyklubal „ekologický song“, což nám přišlo v této době fajn. Určitou naléhavost, dá- li se to tak říci, vkládáme do mnoha našich textů, někdy však dost skrytě, takže si jí nevšimne každý. Předpokládám tedy, že v tom budeme pokračovat i v budoucnu. Co z nás „vypadne“ za agitace se teď však neodvažuji odhadovat.

Nyní si po delší pauze můžete společně zahrát na koncertě, i když v omezených podmínkách. Těšíte se, až třeba společně půjdete na pivo?

Vzhledem k tomu, že pivo je nápoj, který nám pro své blahodárné účinky velice chutná, a pijeme ho skoro po každém vystoupení, tak ano, těšíme se!

Současné složení kapely:

  • David "Řepa" - zpěv, tanec, kytara
  • Kamyl - el. kytara, didgeridoo, "zpěv"
  • Honza "Rudovous" - basa, berimbau
  • Honza "Buča" - bicí nástroje, řev

Za kapelu odpovídal: David Jurečka a Jan Buček

Připravila Lenka Vašková

Kategorie: Kultura akce

Seznam koncertů Kultury FM LIVE

St, 05/06/2020 - 13:13

Nestihli jste některý z uplynulých koncertů projektu Kultura FM LIVE? Zde přinášíme odkazy na streamy a také aktuální seznam  plánovaných koncertů/představení.


Proběhlé koncerty:

Plánované koncerty/představení:

  • 9. 5. / Slepí Křováci / 20.00 / Z Vlasti národu
  • 12. 5. / Místecké divadlo PROZATiM / 20.00 / Z Vlasti národu
  • 16. 5. / Moonshye + Tsantsa / 20.00 / Z Vlasti národu
  • 19. 5. / Náhoda / 20.00 / Z Vlasti národu

Kategorie: Kultura akce

Adam Bartoš: Miluji improvizaci, zároveň z ní mám respekt

Ne, 05/03/2020 - 21:27

Hodiny klavíru a zpěvu navštěvoval už od základky, intenzivněji se ale hudbě začal věnovat až po maturitě. „Měl jsem tu možnost zůstat téměř rok a půl doma a v podstatě čtyřiadvacet hodin denně jsem poslouchal Michaela Jacksona, ABBU, Queeny, vážnou, ale i současnou populární hudbu. Zkoumal jsem, v čem to je, že je hudba tak nadčasová, tak dobrá, tak populární,“ říká Adam Bartoš o svých hudebních začátcích.


Vaše hudební začátky probíhaly tedy doma, z pokoje?

Máma mi tehdy koupila klávesy, tedy Workstation, kde jsem si mohl nastavit jakýkoliv nástroj a začal jsem si hrát a skládat. Studoval jsem online kurzy na Berklee College of Music a tam jsem se naučil ten základ, který v tvorbě, ale i v improvizaci využívám doteď a jen to dále rozvíjím a posouvám. S kytarou vystupuji od roku 2014  a hrál jsem asi už všude, počínaje ulicí, přes hospody a kavárny, na festivalech, na náměstích, v talk show, na přednáškách, v divadle, v kostele, v multifunkční hale, ale i v obýváku. Vlastně je mi úplně jedno, kde hraji, protože už jenom to, že můžu hrát, je úžasné.

Na jakou hudbu se specializujete?

Co se týče poslechu, baví mě téměř všechno. Musím se přiznat, že paradoxně nemám moc rozhled, jsem takový autista a poslouchám si pořád ty samé věci dokola, takže většinou nechávám pouštět playlisty přítelkyni nebo přátele a potom si pouštím zase pořád dokola ty jejich playlisty… Co se týče tvorby vlastních písní, tak se většinou nijak nespecializuji. Ano, skládám s kytarou, takže to má vždycky kytarový feeling, ale většinou, když se snažím stylizovat, tak to nedopadá dobře. Když skládám, tak to v sobě nechávám proudit a tomu proudu věřím, takže to ani radši moc nekoriguji, abych to nekazil.

Kdo je vaším hudebním vzorem?

Samozřejmě, velkou inspirací je pro mě pořád Michael Jackson. Jinak mě velmi baví Justin Timberlake, jednu dobu jsem jím byl fakt posedlý. Často se vracím k poslechu jeho dvojalba The 20/20 experience, to mě hodně ovlivnilo. Moc rád mám ale taky album Man of the woods.

Spolupracujete s místním uskupením Impro FrMol. Baví vás improvizace? Jaké bylo vaše poslední společné vystoupení? 

Improvizaci miluji, zároveň z ní mám respekt. Když improvizuji, tak vlastně vůbec nevnímám a jsem ve stavu „flow“, pro mě, jako doprovod je to asi jediná možnost, jak to hercům nezkazit, jen se nechat unášet proudem energie a pouze podporovat atmosféru. Když nad tím člověk přemýšlí, je to většinou ke škodě. Naposledy jsem FrMol doprovázel v Kafe pod věží mezi vánočními svátky na konci loňského roku. Bylo to úžasné a bylo narváno. Myslím, že se všichni velmi dobře bavili.

Vystupujete také jako doprovod na přednáškách Mirka Vojáčka. O jaké přednášky jde a jak vzniklo toto vaše spojení?

Doprovázím Mirka Vojáčka na prožitkových večerech Ohromující síla mysli. Jde o zhruba tříhodinovou přednášku, na které kytarou podkresluji atmosféru, ale také hraji své písně (na začátku, po přestávce a na konci). Mirek během přednášky představuje techniku svalového testování a sílu záměru, kterým jde ohnout třeba vidličku nebo lžíci. Jde vlastně o to, ukázat lidem, že není všechno úplně tak, jak to do nás od malička vtloukali.
Naše spolupráce vznikla před rokem. Přišel jsem se podívat na přednášku normálně jako divák, protože mě toto téma zajímá a na konci jsem za Mirkem přišel a zeptal se, jestli nepřemýšlel nad tím, že by mu někdo přednášky doprovázel. Mirek řekl, že přemýšlel a od té doby spolu objíždíme celou republiku.

Je jednodušší vystupovat jako doprovod nebo to vyžaduje víceméně stejnou přípravu jako na samostatný koncert?

Když hraji na Mirkových přednáškách nebo jinde jako doprovod, nemusím si pamatovat texty, takže je to jednodušší. Zodpovědnost i pozornost je navíc rozdělena na více lidí. Když hraji sám samostatný koncert, veškerá pozornost i zodpovědnost je upřena na mě a já mám na sebe vysoké nároky. Jsem perfekcionista.

Prý také moderujete. Co vás na moderování láká? Je to právě ta možnost (nebo někdy nutnost) improvizace?

Začal jsem moderovat proto, že jsem neuměl mluvit, i přesto, že už dlouho vystupuji. Když jsem měl něco říct před lidmi, rozklepal jsem se a plácal jednu větší blbost za druhou. Abych posunul své hranice strachu a rozšířil své dovednosti, začal jsem každý týden moderovat hospodský kvíz. Na Facebooku jsem k tomu potom psal takové reporty a začali mě zvát různí organizátoři na festivaly, soutěž mažoretek….
Moderování je úplně jiná disciplína, než vystupování s vlastní tvorbou nebo doprovod. Zábavné je pro mě při moderování to, že provázím diváky celou akcí od začátku až do konce a jsem vlastně taková komunikační spojka mezi organizátory a návštěvníky. Zároveň je to pro mě ale nejnáročnější disciplína, co se týče přípravy.

Přijal jste výzvu na spolupráci v projektu Kultura FM LIVE. Jak se na to těšíte a co od toho očekáváte?

Těším se moc. Každý koncert nebo vystoupení je pro mě svátek. A to, že můžu rozdávat pocity a emoce, které jsou v mých písních, že můžu rozdávat radost skrze hudbu, je prostě úžasné, ať už je to předáváno jakoukoliv formou. A je úžasné i to, že svým hraním můžu podpořit někoho dalšího, v tomto případě Ondrášek, prostřednictvím tohoto projektu.
Na druhé straně hrát pro kamery je pro mě pořád trochu zvláštní, protože považuji za důležitou interakci s publikem, oční kontakt a reakce. Proto také doufám, že se kulturní akce co nejdříve vrátí do té klasické, osobní formy.

Jaké jsou vaše další plány, až skončí karanténa?

Karanténa mi přerušila vlastně úplně všechny plány, takže teď rekonstruuji byt, dělám si vlastníma rukama nové zdi, koupil jsem si ponornou pilu a tvořím si vlastní nábytek. To považuji za zázrak, protože ještě před půl rokem jsem nebyl schopný vyměnit ani žárovku. Třeba ze mě po karanténě bude zedník nebo stolař… Každopádně jsem měl během karantény možnost dodělat své Album s názvem Sním, na kterém bude 14 písní. Už editujeme, čeká nás mix a mastering a budeme vydávat. Podle toho, jak to dovolí okolnosti, budu propagovat cédéčko dalšími koncerty.
Plány jsou spojeny také s charitativním festivalem Mili Fest (festival na podporu nadaných dětí, pozn. red.), se kterým je pro mě obrovská čest spolupracovat, protože nesmírně pomáhá zlepšovat okolní svět a naplňuje ho nadějí a smyslem. I mě osobně velmi pomáhá.


Vizitka Adama Bartoše

  • Odmala se věnuje zpěvu a hře na klavír, po maturitě studoval online kurzy na Berklee College of Music, kde získal základ ke své vlastní tvorbě a také pro improvizaci.
  • S veřejným vystupováním začal v roce 2014, s kytarou „prošel“ všemožnými kulturními stánky od hospod, přes kostely až po velké haly.
  • Je kytaristou ve společnosti improvizátorů z Frýdku Místku - Impro FrMol.
  • Již rok doprovází na kytaru přednášky Mirka Vojáčka o síle myšlenky a změnách v myšlení, které se konají po celé ČR.
  • Věnuje se také moderování, nejprve začal s hospodskými kvízy, později ho začali vyhledávat sami organizátoři akcí.
  • Spolupracuje na charitativním festivalu Mili Fest, který pomáhá nadaným dětem v možnostech rozvoje jejich talentu.
  • Momentálně sám rekonstruuje byt a je na dobré cestě stát se dobrým zedníkem, stolařem a možná něčím dalším…

Připravila Lenka Vašková

Kategorie: Kultura akce

Přátele Dr. Melouna: Snažíme se přizpůsobit charakter vystoupení dané akci

Čt, 04/30/2020 - 13:20

Již tuto sobotu se po „nucené“ koncertní odmlce opět setkají Přátelé Dr. Melouna v rámci projektu Kultura FM LIVE, půjde navíc o první live stream koncertu. Stejně jako na předešlých koncertech, i na tomto nebude chybět sám Dr. Meloun. Tedy doufejme!

 

Název kapely - Přátelé Dr. Melouna - zní tak trochu „kolombovsky“.  Všichni toho pána asi znají, ale viděl ho někdy někdo?

Ano, je to tak, ve Frýdku-Místku toho pána asi opravdu všichni znají, pro fanoušky odjinud je název dost nepochopitelný, ale alespoň lehce zapamatovatelný. Pan doktor se ovšem na většině koncertu objeví na pódiu a snad tomu tak bude i v sobotu.

Součástí vašich vystoupení je také vždy nějaký příběh. Prozradíte pointu?

Neřekl bych úplně příběh, spíše se snažíme přizpůsobit charakter vystoupení dané akci. Vzhledem k tomu, že nejsem kdovíjaký muzikant a zpěvák, snažíme se posluchače zaujmout i jinými prvky, třeba i vymyšleným příběhem.

S kým jste koncertovali naposledy před karanténou?

Šlo o výbornou charitativní akci ve Stounu (27. 12.), kde jsme hráli společně s Kaczi a Slepými Křováky (Slepí Křováci vystoupí v rámci projektu Kultura FM LIVE v sobotu 9. 5., pozn. red.).

Co vám karanténa jako kapele vzala a naopak dala?

Nejsme kapela, která by pravidelně zkoušela, takže se zase tak moc nezměnilo, každý z nás cvičí doma, já osobně jsem kvůli aktuální situaci bez práce, takže jsem měl hodně času na nové písničky.

Již tuto sobotu, 2. 5., vystoupíte v rámci projektu Kultura FM LIVE. Bude to váš první streamovaný koncert, nebo ji ž máte nějakou podobnou zkušenost?

Samozřejmě, je to poprvé a jsme docela nervózní. Přímý kontakt s posluchači a okamžitá zpětná vazba nám bude chybět nejvíce.

Těšíte se i tak?

Moc!

Jaké jsou vaše další plány, až skončí karanténa?

Ve studiu u Michala Smolana máme rozpracované album, tak snad se brzo pustíme do práce na jeho dokončení. A samozřejmě bychom letos chtěli stihnout pár opravdu živých koncertů.

 

Vizitka kapely Přátelé Dr. Melouna

  • Na hudební scéně působí od roku 2018.
  • Složení kapely, tak jak vystopovala 15. 7. 2018: Milan Bobo Bocviňok - kytara, zpěv Radim Houfek – kytara, Honza Štěpánek – trumpeta, Kuba Votoupal – housle, Víťa Kupčák - basová kytara, Tomáš Kothera – bicí, Kateřina Polachová – zpěv.
  • Jejich vystoupení jsou vždy něčím originální, pokaždé hrají v jiné sestavě a zvou si  skvělé muzikanty, kteří hrají na jiné nástroje, vystoupení mají vždy svůj příběh, ale vždy je v hlavní roli Dr. Meloun, ať už přítomen nebo ne...

Za kapelu odpovídal Milan Bobo Bocviňok

Připravila Lenka Vašková

Kategorie: Kultura akce

F-M band: Je fajn, že můžeme pomoci tím, že si zahrajeme

Po, 04/27/2020 - 13:23

Na závěr loňského roku jsme kapelu F-M band mohli slyšet v rámci programu Adventního městečka na Náměstí Svobody ve Frýdku-Místku, letos v únoru pokřtila tato stálice folkrockové frýdecko-místecké scény nový videoklip k písni Plastiková. „Byl to spíše takový koncert pro přátele a známé, kteří nám s natáčením klipu pomáhali,“ uvedla kapela ve skupinovém rozhovoru.

Připojili jste se k výzvě natáčení koncertu pro v rámci projektu Kultura FM LIVE. Co vás k tomu vedlo?

Byli jsme oslovení Kulturou FM a zaujalo nás to natolik, že jsme rádi souhlasili. Je to naše první zkušenost s streamovaným koncertem a jsme velmi zvědaví, jak bude v reálu působit to, že hrajete a jen si představujete, že se na vás někdo dívá a že vás poslouchá. A navíc, je to pro dobrou věc, a to je skvělé. V rámci koncertu bude probíhat sbírka. Šli jsme do toho s vědomím, že můžeme někomu pomoci.

Už jste se nějakého projektu s charitativní podporou zúčastnili?

Ano, naposledy vloni. Hráli jsme v Pržně, v ústavu pro mentálně postižené Náš svět. Byla to úžasná zkušenost, vidět všechny přítomné, jak se baví, tancují, jaký mají smysl pro rytmus. Myslíme si, že je přirozené, že si lidé pomáhají. A pokud můžeme přispět tím, že někde hrajeme pro dobrou věc, tak to rádi uděláme.

Vaše kapela, jak uvádíte v mediálních kanálech, prošla za dobu svého působení různými změnami, včetně pauzy, kdy F-M band nehrál vůbec. Jaká je vaše zkušenost s navázáním na to staré, co už bylo?

Za svou bezmála čtyřicetiletou historii zažila naše kapela podobný scénář několikrát, takže to nebylo nic nového. Důležité je, aby si celá parta sedla a aby se nám hrálo dobře, což se teď děje.

Nyní jako kapela zažíváte také jistou formu „nucené“ stagnace. Vznikne třeba díky tomu další originální klip nějaké vaší písně, jako např. ten nedávný k písni Plastiková?

Někteří jsme doma, na home office, a přemýšlíme nad tím. Nějaké plány na nové videoklipy a nové písně samozřejmě vznikají, ale to je běžná věc v kapele a coronavirus to nějak neomezí.

Karanténa ale zcela jistě omezila vaše plány na jarní, popřípadě letní vystupování. O co všechno vaši fanoušci přijdou?

Pravda je, že jaro nám vždycky sloužilo spíše k přípravě na náročnou letní sezonu. Ale i tak jsme už přišli o několik koncertů. Taky nám hodně chybělo, že jsme se kvůli opatřením nemohli scházet ani na zkouškách.

Jak vidíte budoucnost online kultury? Nezvykneme si postupně na online provoz a online fanouškovskou základnu, kterou budeme počítat podle počtu lajků na facebooku či instagramu? 

Myslíme si, že pro nás je kontakt s divákem natolik důležitý, že budeme vždycky preferovat vystoupení naživo. Toto je naše první zkušenost se streamovaným koncertem a uvidíme. Možná ji v budoucnosti využijeme.

 

Vizitka F-M band

  • Kapela F-M band vznikla v roce 1987 z tehdejší kapely Kosťaband . Po odchodu Kosti z kapely se zbývající členové - Ivo, Emil, Pavel, Olda a Vlastík rozhodli pokračovat ve vlastní tvorbě a tím založili nové seskupení.
  • V letech 1987-1993 vznikala tvorba vlastního repertoáru na texty Jardy Kutálka, Jiřího Žáčka a dalších. Kapela spolupracovala s frýdeckomísteckým divadlem DUO (nyní Čtyřlístek) v úspěšných divadelních představeních.
  • V roce 1992 byla natočena kolekce šestnácti písniček v Českém rozhlase Ostrava a vydána na magnetofonových kazetách pod názvem Co Čech to vševěd.
  • V roce 1999 také kapela spolupracovala s Pavlou Walkovou na založení hudebního festivalu Muzikantské žně ve Frýdku-Místku, proběhla úspěšná vystoupení s holandskou zpěvačkou Ineke.
  • Ve stejném roce (1999) se kapela stala vítězem ankety diváků na 25. ročníku Mohelnického dostavníku a také bylo natočeno CD Neslyšíme to černě... (vydáno v roce 2000).
  • 29. 4. 2000 se účastnila finále Moravského vrabce 2000, kde kapela F-M band obsadila 3. místo a Pavel Hryzák dostal cenu pro nejlepšího zpěváka.
  • V průběhu dlouhých let prošla kapela několika změnami včetně výpadků v činnosti, aby se v roce 2017 stala, s novou chutí do společného hraní, opět aktivní.
  • V roce 2018 se kapela znovu dostala do finále soutěže Moravský vrabec 2018, kde získala opět 3. místo a Emil Ferenc dostal cenu "Nejlepší zpěvák finále 2018".
  • Nyní hraje kapela ve složení složení Ivo Janeta, Milan Miarka, Pavel Jezerský, Pavel Walek, Michal Polomský, Vít Březina.
  • V lednu letošního roku pokřtila kapela v hospůdce u Arnošta nový klip k písni Plastiková. 

Připravila Lenka Vašková

Kategorie: Kultura akce

Kapela Positive: Za ničím se bezhlavě neženeme

Čt, 04/23/2020 - 13:47

Kapela vznikla v létě 2014 a téhož roku se poprvé představila na známém frýdecko-místeckém festivalu Sweetsen fest. „Přijeli jsme tam přímo ze studia, kde jsme nahráli první singly. Takže premiéra jako hrom. Ale myslím, že to dopadlo dobře,“ říká zpěvák a kytarista kapely Positive Petr Holinka. Jako hudební žánr uvádějí punk-rock'n'roll, tedy směsici hudebních stylů mírně se odklánějící od mainstreamu. „Ale ať si tomu říká každý, jak chce. Máme rádi rychlou a melodickou muziku. Prostě to musí šlapat.“


Přijali jste výzvu účastnit se natáčení streamovaného koncertu v rámci projektu Kultura FM LIVE. Jak se na to těšíte a co od toho očekáváte?

Jsme moc rádi, že jste nás oslovili a za to moc děkujeme. V prvé řadě jsme rádi, že tím podpoříme dobrou věc a podpoříme mobilní hospic. Z muzikantského pohledu to bude zajímavá zkušenost. Hrát v prázdném kině (divadle) bude svým způsobem divné. Ale budeme myslet na to, že nás lidi vidí online a dáme do toho všechno, jako vždy. Hrát v divadelním prostředí se punkové kapele navíc moc často nestává, takže super zpestření.

Jak omezila aktivity kapely Positive koronavirová karanténa?

Omezila nás samozřejmě hodně, jako všechny kapely. Odpadly nám nějaké koncerty. Mrzí nás především ten s Horkýže Slíže ve F-M, na který jsme se obzvlášť těšili. Ale myslím, že už je náhradní termín. Doufáme, asi jako všichni, že se věci co nejdříve stabilizují a všichni si užijeme živé koncerty. Na druhou stranu teď bylo trošku víc času skládat nové songy, což se myslím podařilo.

Několik kapel skládá tematické korona-písně s více či méně pozitivními výzvami směrem k veřejnosti. Šli jste také touto cestou, když být pozitivní máte vlastně přímo v názvu kapely?

Myslím, že jsme v kapele vlastně všichni pozitivně laděné osoby, takže ten název obecně sedí. A co se týče tohoto blázince kolem koronaviru, věříme, že se věci brzo stabilizují. Žádnou „edukativní“ písničku ale neplánujeme, ve smyslu dělejte tohle, protože je koronavir. Možná by to byl dobrý krok ke zviditelnění kapely, ale to je tak všechno. Ale jestli můžu mluvit za sebe (Petr Holinka – zpěv, kytara, pozn. red.), mám jistou potřebu kompenzace hněvu
a vzteku vůči některým lidem, kteří se pohybují ve vládě. Ačkoliv jsem se vždy v textech snažil politice vyhýbat, do jednoho se možná přeci jen pustím. Třeba tuto mou ventilaci sami uslyšíte v nějakém tom songu.

Nedávno jste měnili bubeníka. Měli jste vůbec možnost se s novým členem sehrát?

Ano je to tak. Na post bubeníka usedl Juta, který nahradil zakládajícího člena Robka. Důvod byl hlavně ten, že Robko hraje v kapele Degradace, což jsou naši dobří přátelé a často se potkáváme i na pódium. Ale začaly se překrývat koncerty, takže si myslím, že to tak nějak vyplynulo. Ale samozřejmě odchod Robka byl absolutně v pohodě bez jakéhokoliv konfliktu. Náš první favorit byl Juta, který působil v kapele MadFalls a o jehož kvalitách jsme věděli. Takže jsme hrozně rádi, že na to kývl a rychle se naučil repertoár. S Jutou jsme také už odehráli pěkných pár koncertů a troufnu si říct, že to všechno skvěle zapadlo. Premiéru měl myslím na koncertě, kde jsme hráli s kapelou Iné Kafe. Takže taky celkem ostrá premiéra, ale zvládl to skvěle.

Co jako kapela považujete za svůj nejlepší počin?

Nejlepší počin je dobře odehraný koncert. Když všechno na pódiu šlape a zní jak má a dostáváme energii od lidí pod pódiem zpět. To je třeba pro mě nejlepší a asi i hlavní důvod, proč to dělám. A v neposlední řadě je hraní pro nás všechny zábava. Za ničím se bezhlavě neženeme. Není to naše živobytí,
a proto si hraní užíváme, nepo… se, když se něco pokazí a to je myslím pro všechny členy důležité.
Jsme také hrdí na své první CD – Jsme jenom my! Všechny CD jsme už prodali, ale je k poslechu online na kapelním youtube. Máme také již několik videoklipů, které tam taky najdete. Hrdí jsme i na zbrusu nový merchandise, který je k dostání na všech koncertech. Určitě si ceníme koncertů, kde jsme předskakovali kapelám zvučných jmen.

Co uděláte, až se vrátí zpět volný režim pohybu atd.?

Naběhneme do prvního klubu, který otevře, roztáhneme aparaturu a napálíme punkovou nálož, jak se sluší a patří. Navíc basák dostavěl barák, takže očekáváme pořádnou grilovačku, ať mu to tam trošku pokřtíme.

Máte nějaké dlouhodobější plány, co se hudby týče?

Určitě, máme teď sestavu, která si myslím sedla. Máme nové songy, které se chystáme nahrávat a následovat by měly i klipy. Jeden klípek navíc chystáme ještě na jednu starší věc. A samozřejmě hrát koncerty, užívat si kapelní život a neřešit kraviny.


Vizitka Positive

  • Hrají od roku 2014 a téhož roku se kapela poprvé představila na známém frýdecko-místeckém festivale Sweetsen fest.
  • Cení si obzvlášť svého prvního CD – Jsme jenomy my!, které je již kompletně vyprodané / k poslechu stále online na kapelním youtube         https://www.youtube.com/channel/UCSBwCNqbTHLZm63XfZMcTdQ
  • Současné složení kapely: Peťa (zpěv, kytara), Venca (zpěv, kytara), Jurgen (basa), Juta (bicí).
  • Peťa a Venca jsou zakládajícími členy kapely, Jurgen a Juta se přidali později, kdy vystřídali původní členy.
  • Ještě před Positive působil každý z nich v jiných kapelách (např. MadFalls, The Snopl, Black and Blue, Parkinson). *Takže se znali už déle nebo o sobě minimálně věděli. A takhle je dal osud dohromady a všichni doufají, že jim to vydrží nejlépe navěky!

Za kapelu Positive odpovídal Petr Holinka

Připravila Lenka Vašková

Kategorie: Kultura akce