Kultura akce

Hell Paso: Play-off nám teprve začalo

KulturaFM - St, 06/24/2020 - 14:28

Pro někoho těžká a nesrozumitelná tvorba je věrným odrazem prožitků a životních událostí kapely, často s příchutí pelyňku či spodního bahna: „Zdravotní pojišťovny terapie neproplácejí, je tedy levnější a zejména mnohem zábavnější  své obavy, úzkosti nebo životní kotrmelce promítat do hudby,“ říká za kapelu Hell Paso Marek Závodský. Do její tvorby můžeme „nahlédnout“ již tuto sobotu na koncertě v zahradě Národního domu v rámci projektu Kultura FM Live.

Kdy a jak se zformovala vaše kapela?

Známe se od roku 2004, v němž rytmická sekce sháněla kytaristu přes inzerát a kromě několika podivných existencí se díkybohu ozval i Karel. Od té doby se máme rádi, v roce 2013 jsme pak náš vztah okořenili prvním koncertem a posledních 6 let brázdíme nerozbouřené vody české hudební scény a společně hledáme ostrovy pozitivních deviací.

Jednou z mnoha charakteristik Hell Paso jsou špinavé rockové riffy a jakási tíživá atmosféra. Co ale přesně vyjadřujete svou muzikou?

Není to tak, že bychom se snažili být tíživí za každou cenu. Chápeme, že pro některé posluchače může být naše tvorba "naozaj depresívna", jenže život a svět kolem nás není pokaždé jen procházka růžovou ordinací. A protože zdravotní pojišťovny terapie neproplácejí, je levnější a zejména mnohem zábavnější  své obavy, úzkosti nebo životní kotrmelce promítat do hudby. Zatím jsme bohužel nedospěli do stádia, abychom začali oslavovat krásy lidského bytí, ale i to se může v budoucnu změnit. Odkážeme taky trochu na naše texty, ve kterých se dá při troše snahy najít spousta indicií, o co nám vlastně jde. Zůstaneme tedy tajemní a necháme na posluchačích, aby si zkusili rozklíčovat náš program sami. 

Jak podstatné je pro vás zachovat si svůj vlastní styl, jak je obvyklé u stylu grunge?

Naprosto esenciální. Publiku se ani podbízet neumíme, školení na toto téma pak v zásadě odmítáme. Líbí se nám představa, že místo škatulek si lidi při poslechu našich skladeb vybaví spíše název kapely. Když kapela nemá svůj „ksicht“, žádná plastická chirurgie už jí nepomůže. 

Vaše první společná skladba Judgement, která je součástí první EP (2014) Fatherloo, prý vznikala roky. Jste tedy perfekcionisti…

Tak určitě. Skutečnost je ale mnohem prozaičtější - vznikala roky, protože byla první a my se na ní učili, jak tvořit a zejména, jak spolu hudebně komunikovat. Další skladby vznikaly rychleji a troufáme si tvrdit, že dnes už jsme mnohem více efektivní. Teď vážně, nemyslíme si, že jsme perfekcionisti, ale záleží nám na výsledku a neradi prezentujeme něco, za čím si opravdu nestojíme všichni tři. Na podiu nebo ve studiu je třeba táhnout za jeden provaz a čím více detailů se společně vychytá, tím lepší bývá i finální výsledek. 

Vaše poslední 3rd Teeth se čtyřmi písněmi vyšlo v roce 2019. Jak byste ho charakterizovali?

Třetí zuby jsou takovým mezipřistáním během dlouhého letu, akorát s tím rozdílem, že jsme se zdrželi i na pár nocí a prošli si město. Po vydání desky Queen Nevergreen jsme chtěli zkusit něco jiného -  měli jsme rozdělané čtyři věci a dostali jsme nápad, udělat místo další klasické desky raději ke každé skladbě samostatný klip a zaútočit na fanoušky i obrazem. To se nám téměř podařilo, pouze píseň Gravesend klip nemá a vzhledem k povaze textu je to snad i dobře. Desku si lze s klidným svědomím pustit při propadání se bahnem, případně chcete-li utéct z práce, nebo jen máte pocit, že kolem vás žijou psychopati.

Kdy a kde jste hráli naposledy ve Frýdku-Místku?

Lovíme v paměti a je to podle všeho léto 2017 na Sweetsen Festu. Takže máme co napravovat, moc se těšíme!

Apelujete na své fanoušky, aby přišli na váš sobotní koncert a pochlubili se, jak za dobu karantény přibrali, zhubli atd. Jaké změny s e v tomto (nebo jiném) ohledu udály u vás?

Našimi tělesnými proporcemi čtenáře tohoto rozhovoru trápit nebudeme, ale během karantény jsme nechali odpočinout naše játra a ledviny, za což nám určitě v budoucnu ještě poděkují. Je to trochu až děsivé, ale máme pocit, že u nás se nezměnilo vlastně vůbec nic. 

Jaké jsou vaše další plány a cíle?

Na dovolenou v Jugoslávii nebo obytný přívěs to nevypadá, ale rádi bychom natočili vyzrálejší a dospělejší desku s tím, že by šla tentokrát na vinyl. Máme rozdělaný materiál a tak teď skládáme, zkoušíme, píšeme texty a přemýšlíme, kterou banku půjdeme vybrat jako první. Mezitím chceme hlavně hrát naživo novinky, ať už v naší kotlině nebo i za ní, poznávat a objevovat nové fanoušky, kluby, ale hlavně žít hudbou a koncerty se vším, co k tomu patří. Pokud nás ty roky společného fungování něco naučily, je to nedělat si žádné velké plány a nedávat si časově ohraničené cíle. Pravdu mají ti fotbalisté - je třeba jít od zápasu k zápasu. A play-off nám teprve začalo...

Vizitka kapely

  • První koncert měla kapela Hell Paso v roce 2013, žánrově se profiluje jako Dirty Bluesmetal, Post Hardcore, Garage Emopunk.
  • Složení kapely: Marek Závodský – bassová kytara, zpěv, Marek Krutošík – bicí, Karel Vošta – zpěv, kytara
  • Na svém kontě mají tři alba - Fatherloo EP (2014), Queen Nevergreen (2016) a 3rd Teeth (2019)
  • Aktuálně je v běhu jejich další, v pořadí již čtvrtá deska, která je plánovaná tentokrát v podobě vinylové nahrávky.

Za kapelu odpovídal Marek Závodský

Připravila Lenka Vašková

Kategorie: Kultura akce

Hell Paso: Play-off nám teprve začalo

KulturaFM - St, 06/24/2020 - 14:28

Pro někoho těžká a nesrozumitelná tvorba je věrným odrazem prožitků a životních událostí kapely, často s příchutí pelyňku či spodního bahna: „Zdravotní pojišťovny terapie neproplácejí, je tedy levnější a zejména mnohem zábavnější  své obavy, úzkosti nebo životní kotrmelce promítat do hudby,“ říká za kapelu Hell Paso Marek Závodský. Do její tvorby můžeme „nahlédnout“ již tuto sobotu na koncertě v zahradě Národního domu v rámci projektu Kultura FM Live.

Kdy a jak se zformovala vaše kapela?

Známe se od roku 2004, v němž rytmická sekce sháněla kytaristu přes inzerát a kromě několika podivných existencí se díkybohu ozval i Karel. Od té doby se máme rádi, v roce 2013 jsme pak náš vztah okořenili prvním koncertem a posledních 6 let brázdíme nerozbouřené vody české hudební scény a společně hledáme ostrovy pozitivních deviací.

Jednou z mnoha charakteristik Hell Paso jsou špinavé rockové riffy a jakási tíživá atmosféra. Co ale přesně vyjadřujete svou muzikou?

Není to tak, že bychom se snažili být tíživí za každou cenu. Chápeme, že pro některé posluchače může být naše tvorba "naozaj depresívna", jenže život a svět kolem nás není pokaždé jen procházka růžovou ordinací. A protože zdravotní pojišťovny terapie neproplácejí, je levnější a zejména mnohem zábavnější  své obavy, úzkosti nebo životní kotrmelce promítat do hudby. Zatím jsme bohužel nedospěli do stádia, abychom začali oslavovat krásy lidského bytí, ale i to se může v budoucnu změnit. Odkážeme taky trochu na naše texty, ve kterých se dá při troše snahy najít spousta indicií, o co nám vlastně jde. Zůstaneme tedy tajemní a necháme na posluchačích, aby si zkusili rozklíčovat náš program sami. 

Jak podstatné je pro vás zachovat si svůj vlastní styl, jak je obvyklé u stylu grunge?

Naprosto esenciální. Publiku se ani podbízet neumíme, školení na toto téma pak v zásadě odmítáme. Líbí se nám představa, že místo škatulek si lidi při poslechu našich skladeb vybaví spíše název kapely. Když kapela nemá svůj „ksicht“, žádná plastická chirurgie už jí nepomůže. 

Vaše první společná skladba Judgement, která je součástí první EP (2014) Fatherloo, prý vznikala roky. Jste tedy perfekcionisti…

Tak určitě. Skutečnost je ale mnohem prozaičtější - vznikala roky, protože byla první a my se na ní učili, jak tvořit a zejména, jak spolu hudebně komunikovat. Další skladby vznikaly rychleji a troufáme si tvrdit, že dnes už jsme mnohem více efektivní. Teď vážně, nemyslíme si, že jsme perfekcionisti, ale záleží nám na výsledku a neradi prezentujeme něco, za čím si opravdu nestojíme všichni tři. Na podiu nebo ve studiu je třeba táhnout za jeden provaz a čím více detailů se společně vychytá, tím lepší bývá i finální výsledek. 

Vaše poslední 3rd Teeth se čtyřmi písněmi vyšlo v roce 2019. Jak byste ho charakterizovali?

Třetí zuby jsou takovým mezipřistáním během dlouhého letu, akorát s tím rozdílem, že jsme se zdrželi i na pár nocí a prošli si město. Po vydání desky Queen Nevergreen jsme chtěli zkusit něco jiného -  měli jsme rozdělané čtyři věci a dostali jsme nápad, udělat místo další klasické desky raději ke každé skladbě samostatný klip a zaútočit na fanoušky i obrazem. To se nám téměř podařilo, pouze píseň Gravesend klip nemá a vzhledem k povaze textu je to snad i dobře. Desku si lze s klidným svědomím pustit při propadání se bahnem, případně chcete-li utéct z práce, nebo jen máte pocit, že kolem vás žijou psychopati.

Kdy a kde jste hráli naposledy ve Frýdku-Místku?

Lovíme v paměti a je to podle všeho léto 2017 na Sweetsen Festu. Takže máme co napravovat, moc se těšíme!

Apelujete na své fanoušky, aby přišli na váš sobotní koncert a pochlubili se, jak za dobu karantény přibrali, zhubli atd. Jaké změny s e v tomto (nebo jiném) ohledu udály u vás?

Našimi tělesnými proporcemi čtenáře tohoto rozhovoru trápit nebudeme, ale během karantény jsme nechali odpočinout naše játra a ledviny, za což nám určitě v budoucnu ještě poděkují. Je to trochu až děsivé, ale máme pocit, že u nás se nezměnilo vlastně vůbec nic. 

Jaké jsou vaše další plány a cíle?

Na dovolenou v Jugoslávii nebo obytný přívěs to nevypadá, ale rádi bychom natočili vyzrálejší a dospělejší desku s tím, že by šla tentokrát na vinyl. Máme rozdělaný materiál a tak teď skládáme, zkoušíme, píšeme texty a přemýšlíme, kterou banku půjdeme vybrat jako první. Mezitím chceme hlavně hrát naživo novinky, ať už v naší kotlině nebo i za ní, poznávat a objevovat nové fanoušky, kluby, ale hlavně žít hudbou a koncerty se vším, co k tomu patří. Pokud nás ty roky společného fungování něco naučily, je to nedělat si žádné velké plány a nedávat si časově ohraničené cíle. Pravdu mají ti fotbalisté - je třeba jít od zápasu k zápasu. A play-off nám teprve začalo...

Vizitka kapely

  • První koncert měla kapela Hell Paso v roce 2013, žánrově se profiluje jako Dirty Bluesmetal, Post Hardcore, Garage Emopunk.
  • Složení kapely: Marek Závodský – bassová kytara, zpěv, Marek Krutošík – bicí, Karel Vošta – zpěv, kytara
  • Na svém kontě mají tři alba - Fatherloo EP (2014), Queen Nevergreen (2016) a 3rd Teeth (2019)
  • Aktuálně je v běhu jejich další, v pořadí již čtvrtá deska, která je plánovaná tentokrát v podobě vinylové nahrávky.

Za kapelu odpovídal Marek Závodský

Připravila Lenka Vašková

Kategorie: Kultura akce

TADY VARY v Kině Vlast

KulturaFM - St, 06/24/2020 - 14:03
Naše Kino≈Vlast se připojilo k bezmála stovce českých kin, v nichž bude, ve dnech 3. - 11. července promítnuto 16 filmů v rámci unikátní přehlídky, kterou připravil organizační tým MFF Karlovy Vary.

 „Protože v letošním roce s ohledem na situaci nemohou diváci na festival do Karlových Varů, rozhodli jsme se, že přivezeme alespoň část festivalu za nimi. Je to takové naše poděkování návštěvníkům, hostům a filmovým nadšencům, kteří každoročně vytvářejí ve Varech skvělou festivalovou atmosféru. Těší nás obrovský zájem kinařů, k přehlídce TADY VARY ve vašem kině se připojila téměř stovka kin, což je ohromné. Věřím, že se nám společně podaří nabídnout divákům nejen skvělé filmy, ale i kousek tradiční festivalové nálady,“ říká prezident MFF KV Jiří Bartoška.

Do exkluzivního výběru TADY VARY ve vašem kině zařadili dramaturgové MFF KV výrazné snímky, které zaznamenaly mimořádný ohlas na festivalech od loňského podzimu do letošního Berlinale. Na plátnech šestadevadesáti českých kin budou vůbec poprvé v Evropě uvedeny tři tituly z letošního festivalu Sundance: poutavé atmosférické drama LUXOR (Egypt / Velká Británie) režisérky Zeiny Durry, tajemstvím obestřený mexický thriller BEZ ZVLÁŠTNÍCH ZNAMENÍ debutantky Fernandy Valadez a TAJNÝ AGENT, originální mix špionážní komedie a observačního dokumentu chilské filmařky Maite Alberdi.
Přehlídka TADY VARY ve vašem kině nabídne 16 filmových titulů v průběhu 9 dnů. Každý z vybraných filmů bude mít pouze jedno exkluzívní představení, které proběhne ve všech zúčastněných kinech ve stejný okamžik. Představení budou koncipována ve festivalovém duchu, budou doplněna úvody přenášenými do sálu i participací tvůrců prostřednictvím komunikačních kanálů.

Program TADY VARY ve vašem kině:


Pátek 3. 7. 20.00 Než skončí léto (Babyteeth)

Austrálie, 2019, 117 min.

Režie: Shannon Murphy

Vstupenky: https://bit.ly/VlastLeto

Život je krásný i proto, že se nedá naplánovat. Když se šestnáctiletá Milla zamiluje do průšviháře Mosese, je to pro její rodiče noční můra. První setkání s láskou ale probouzí v nemocné Mille novou chuť do života a její energie a touha objevovat brzy otočí celou rodinu vzhůru nohama. S lehkostí a originálním humorem vyprávěné australské drama se stalo diváckým hitem festivalu v Benátkách.

-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Sobota 4. 7. 17.00 Jalda, noc odpuštění (Yalda, la nuit du pardon)

Francie / Německo / Švýcarsko / Lucembursko / Libanon / Írán, 2019, 89 min.

Režie: Massoud Bakhshi

Vstupenky: https://bit.ly/VlastJalda

Reality show, která doslova mění život. Mladičká Maryam je odsouzená k trestu smrti za vraždu manžela. Její poslední nadějí na záchranu je odpuštění v přímém přenosu, od kterého dělí dívku jen pár přestávek na reklamu. Vítězný film ze Sundance vznikl na motivy skutečných událostí.

-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Sobota 4. 7. 20.00 Luxor

Egypt / Velká Británie, 2019, 85 min.

Režie: Zeina Durra

Vstupenky: https://bit.ly/VlastLuxor

Britská lékařka Hana přijíždí do egyptského Luxoru načerpat síly a odpočinout si od psychicky náročné práce ve válečné zóně. Po letech zde potkává archeologa Sultana. V kulisách starověkého města, kde se minulost jeví stejně živá jako přítomnost, přichází konfrontace s dávnými rozhodnutími i dlouho potlačovanými emocemi. Niterný atmosférický snímek s charismatickou Andreou Riseborough v roli Hany soutěžil na letošním Sundance.

-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Neděle 5. 7. 17.00 Mogul Mauglí (Mogul Mowgli)

Velká Británie, 2020, 90 min.

Režie: Bassam Tariq

Vstupenky: https://bit.ly/VlastMogul

Raper Zed se rozhodne před odjezdem na první mezinárodní turné strávit pár dní s rodinou. Návrat do tradiční pákistánské kultury ho zaskočí svou intenzitou, o to víc, že se u mladého hudebníka začnou objevovat zvláštní zdravotní problémy. Riz Ahmed (Čtyři lvi, Jedna noc) v hlavní roli beaty nabitého dramatu o hledání vlastních kořenů.

-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Neděle 5. 7. 20.00 Jsme jedné krve (Kød & Blod)

Dánsko, 2020, 88 min.

Režie: Jeanette Nordahl

Vstupenky: https://bit.ly/VlastJsmejednekrve

Když Ida přijde o matku, je svěřena do péče své tety, žijící se třemi dospělými syny. Nový domov je prosycen bezmeznou láskou, vzájemnou pospolitostí a loajalitou, mimo něj však na rodinu dopadá stín nelegálních činností. Zralý debut, uvedený na Berlinale, předkládá potemnělou studii toxických vztahů a výmluvně ilustruje, že své příbuzné si zkrátka nevybíráme.

-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Pondělí 6. 7. 17.00 Kubrick o Kubrickovi (Kubrick par Kubrick)

Francie / Polsko, 2020, 72 min.

Režie: Gregory Monro

Vstupenky: https://bit.ly/VlastKubrick

O filmografii Stanleyho Kubricka byly popsány stohy papíru a natočena řada dokumentů, sám gigant světové kinematografie však během své kariéry mnoho rozhovorů neposkytl. Výsledkem unikátního přístupu, který Kubrick opakovaně umožnil význačnému francouzskému kritikovi Michelu Cimentovi, byly hodiny audionahrávek s interview, jež tvoří základ Monroova originálního portrétu tvůrce filmů jako 2001: Vesmírná odysea, Barry Lyndon nebo Mechanický pomeranč.

-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Pondělí 6. 7. 20.00 Ema

Chile, 2019, 107 min.

Režie: Pablo Larraín

Vstupenky: https://bit.ly/VlastEma

Co je silnější, láska k dítěti, nebo k partnerovi? Co když je člověk přinucen se nad povahou lásky pozastavit? Ema bere otěže života pevně do svých rukou a je odhodlána bít se za to, po čem její srdce touží. Nebezpečně smyslný, vzdorně emancipovaný i poutavě taneční je v pořadí osmý snímek chilského režiséra Pabla Larraína, který tepe v rytmu provokativního reggaetonu.

-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Úterý 7. 7. 17.00 Proxima

Francie / Německo, 2019, 107 min.

Režie: Alice Winocour

Vstupenky: https://bit.ly/VlastProxima

Astronautka Sarah (Eva Green) se připravuje na roční pobyt na oběžné dráze. Jako jediná žena ve vesmírné misi „Proxima“ podstupuje psychicky a fyzicky náročný trénink, zatímco pečuje o svou milovanou sedmiletou dcerku Stellu. Strhující příběh matky a dcery má navzdory netradičnímu prostředí univerzální téma: hledání rovnováhy mezi osobními sny a rodičovskou láskou.

-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Úterý 7. 7. 20.00 Zlovolné historky z předměstí (Favolacce)

Itálie / Švýcarsko, 2020, 98 min.

Režie: Fabio D’Innocenzo, Damiano D’Innocenzo

Vstupenky: https://bit.ly/VlastHistorky

Předměstí Říma klame tělem. Úhledné plůtky oddělují pečlivě střižené trávníky, zatímco letní idylou probublávají lidské frustrace toho nejhrubšího zrna. Sebejistě zrežírovaný film, ke kterému nelze zůstat chladný, vypráví s nadsázkou o neurotických otcích, lhostejných matkách a dětství, které rozhodně není nevinné. Sžíravá vize zkaženého lidství získala Stříbrného medvěda za nejlepší scénář na Berlinale.

-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Středa 8. 7. 17.00 Teplouš (Moffie)

Jihoafrická republika / Velká Británie, 2019, 104 min.

Režie: Oliver Hermanus

Vstupenky: https://bit.ly/VlastTeplous

Jižní Afrika, rok 1981. Všichni chlapci starší šestnácti let musí povinně nastoupit dvouletou vojenskou službu a výjimku nemá ani Nicholas. Ten ale brzy zjišťuje, že pro něj bezprostřední hrozbu nepředstavuje ani tak ozbrojený konflikt, jako náklonnost k jednomu z vojáků. Drama z produkce Erica Abrahama, držitele Oscarů za filmy Kolja a Ida.

-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Středa 8. 7. 20.00 Meky

Česko / Slovensko, 2020, 80 min.

Režie: Šimon Šafránek

Vstupenky: https://bit.ly/VlastMeky

Miro Žbirka, kterému všichni říkají prostě Meky. Jeho jméno a hity znají všichni, Žbirku samotného a jeho skutečný život zná ale málokdo. Přitom se podobá skvělé písni, má strhující příběh, tempo, emoce a překvapení. Energický filmový portrét Meky představuje populárního zpěváka z těsné blízkosti, zcela otevřeně a upřímně, v nečekaných souvislostech i s humorem. Žbirkovu zpověď doplňují současné záběry koncertu v Londýně i rozsáhlý archivní materiál. Film natočil Šimon Šafránek, který za svůj předchozí dokument King Skate získal Českého lva.

-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Čtvrtek 9. 7. 17.00 Na palubu! (À l'abordage)

Francie, 2020, 95 min.

Režie: Guillaume Brac

Vstupenky: https://bit.ly/VlastNapalubu

Měla to být jednorázová spolujízda, ale všechno se zkomplikovalo už v Paříži, kde místo očekávaných slečen obsadili sedadla Edouardova auta zavalitý dobrák Chérif a hovorný frajírek Félix… Neokázalá komedie o síle nečekaného přátelství, plachých romancích a bolestivých ranách, které se v žáru horkého léta buď rychle zahojí, nebo už nikdy nezmizí.

-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Čtvrtek 9. 7. 20.00 Zumiriki

Španělsko, 2019, 122 min.

Režie: Oskar Alegria

Vstupenky: https://bit.ly/VlastZumiriki

Uprostřed řeky kdesi v Baskicku byl ostrov, místo nezapomenutelných dětských zážitků filmaře Oskara Alegrii. Bájný prostor spojený s jeho blízkými, především otcem, který jej zachytil na rodinný film. Originální tvůrce s šarmantní živočišností a specifickým smyslem pro humor se po několika desítkách let vrátil na břeh řeky a v dobrovolné samotě dřevěné boudy strávil čtyři měsíce natáčením fascinujícího dokumentárního deníku poustevníka toužícího zastavit čas a zhmotnit nostalgii po dávných letech.

-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Pátek 10. 7. 17.00 Tajný agent (El Agente topo)

Chile / USA / Německo / Nizozemsko / Španělsko, 2020, 84 min.

Režie: Maite Alberdi

Vstupenky: https://bit.ly/VlastTajnyagent

Když vyšetřovatel Rómulo zveřejní v novinách pracovní nabídku pro seniory, třiaosmdesátiletý vdovec Sergio po ní ihned skočí. Jeho úkolem je stát se špionem v domově důchodců, kde má dohlížet na starou matku Rómulovy klientky, která zaměstnance ústavu podezřívá z týrání. Chilský dokument, uvedený na Sundance, balancuje na pomezí špionážní komedie a intimní observace stáří, jež je plné soucitu, ale i osamění.

-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Pátek 10. 7. 20.00 Bez zvláštních znamení (Sin Señas Particulares)

Mexiko / Španělsko, 2019, 97 min.

Režie: Fernanda Valadez

Vstupenky: https://bit.ly/VlastBezzvlastnichznameni

Magická, ale nevyzpytatelná krajina severního Mexika pohřbila nejeden sen o lepším životě. Nejhoršího se obává i Magdalena, jejíž syn znenadání zmizel na cestě do Spojených států. Vydává se proto na stovky kilometrů dlouhou pouť k hranicím, všem nebezpečím navzdory. Jenže teritorium, kde panuje samovláda kartelů, lze opustit jen stěží… Mysteriózní thriller o násilím zmítané zemi získal Cenu diváků na prestižním festivalu Sundance.

-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Sobota 11. 7. 20.00 Honey Boy

USA, 2019, 94 min.

Režie: Alma Har'el

Vstupenky: https://bit.ly/VlastHoneyboy

Dvanáctiletý Otis je dětský herec, kterému asistuje jeho otec James, kdysi profesí klaun a zároveň alkoholik s problémy se zákonem. Strhující, bolestivě upřímný a hořce humorný popis komplikovaného vztahu otce a syna tvoří jádro opěvovaného nezávislého hitu loňského podzimu. Autorem výrazně autobiografického scénáře je kontroverzní herec Shia LaBeouf, který rovněž propůjčil svůj nesporný herecký talent postavě Jamese, v níž se zrcadlí jeho vlastní otec.

Kategorie: Kultura akce

TADY VARY v Kině Vlast

KulturaFM - St, 06/24/2020 - 14:03
Naše Kino≈Vlast se připojilo k bezmála stovce českých kin, v nichž bude, ve dnech 3. - 11. července promítnuto 16 filmů v rámci unikátní přehlídky, kterou připravil organizační tým MFF Karlovy Vary.

 „Protože v letošním roce s ohledem na situaci nemohou diváci na festival do Karlových Varů, rozhodli jsme se, že přivezeme alespoň část festivalu za nimi. Je to takové naše poděkování návštěvníkům, hostům a filmovým nadšencům, kteří každoročně vytvářejí ve Varech skvělou festivalovou atmosféru. Těší nás obrovský zájem kinařů, k přehlídce TADY VARY ve vašem kině se připojila téměř stovka kin, což je ohromné. Věřím, že se nám společně podaří nabídnout divákům nejen skvělé filmy, ale i kousek tradiční festivalové nálady,“ říká prezident MFF KV Jiří Bartoška.

Do exkluzivního výběru TADY VARY ve vašem kině zařadili dramaturgové MFF KV výrazné snímky, které zaznamenaly mimořádný ohlas na festivalech od loňského podzimu do letošního Berlinale. Na plátnech šestadevadesáti českých kin budou vůbec poprvé v Evropě uvedeny tři tituly z letošního festivalu Sundance: poutavé atmosférické drama LUXOR (Egypt / Velká Británie) režisérky Zeiny Durry, tajemstvím obestřený mexický thriller BEZ ZVLÁŠTNÍCH ZNAMENÍ debutantky Fernandy Valadez a TAJNÝ AGENT, originální mix špionážní komedie a observačního dokumentu chilské filmařky Maite Alberdi.
Přehlídka TADY VARY ve vašem kině nabídne 16 filmových titulů v průběhu 9 dnů. Každý z vybraných filmů bude mít pouze jedno exkluzívní představení, které proběhne ve všech zúčastněných kinech ve stejný okamžik. Představení budou koncipována ve festivalovém duchu, budou doplněna úvody přenášenými do sálu i participací tvůrců prostřednictvím komunikačních kanálů.

Program TADY VARY ve vašem kině:


Pátek 3. 7. 20.00 Než skončí léto (Babyteeth)

Austrálie, 2019, 117 min.

Režie: Shannon Murphy

Vstupenky: https://bit.ly/VlastLeto

Život je krásný i proto, že se nedá naplánovat. Když se šestnáctiletá Milla zamiluje do průšviháře Mosese, je to pro její rodiče noční můra. První setkání s láskou ale probouzí v nemocné Mille novou chuť do života a její energie a touha objevovat brzy otočí celou rodinu vzhůru nohama. S lehkostí a originálním humorem vyprávěné australské drama se stalo diváckým hitem festivalu v Benátkách.

-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Sobota 4. 7. 17.00 Jalda, noc odpuštění (Yalda, la nuit du pardon)

Francie / Německo / Švýcarsko / Lucembursko / Libanon / Írán, 2019, 89 min.

Režie: Massoud Bakhshi

Vstupenky: https://bit.ly/VlastJalda

Reality show, která doslova mění život. Mladičká Maryam je odsouzená k trestu smrti za vraždu manžela. Její poslední nadějí na záchranu je odpuštění v přímém přenosu, od kterého dělí dívku jen pár přestávek na reklamu. Vítězný film ze Sundance vznikl na motivy skutečných událostí.

-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Sobota 4. 7. 20.00 Luxor

Egypt / Velká Británie, 2019, 85 min.

Režie: Zeina Durra

Vstupenky: https://bit.ly/VlastLuxor

Britská lékařka Hana přijíždí do egyptského Luxoru načerpat síly a odpočinout si od psychicky náročné práce ve válečné zóně. Po letech zde potkává archeologa Sultana. V kulisách starověkého města, kde se minulost jeví stejně živá jako přítomnost, přichází konfrontace s dávnými rozhodnutími i dlouho potlačovanými emocemi. Niterný atmosférický snímek s charismatickou Andreou Riseborough v roli Hany soutěžil na letošním Sundance.

-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Neděle 5. 7. 17.00 Mogul Mauglí (Mogul Mowgli)

Velká Británie, 2020, 90 min.

Režie: Bassam Tariq

Vstupenky: https://bit.ly/VlastMogul

Raper Zed se rozhodne před odjezdem na první mezinárodní turné strávit pár dní s rodinou. Návrat do tradiční pákistánské kultury ho zaskočí svou intenzitou, o to víc, že se u mladého hudebníka začnou objevovat zvláštní zdravotní problémy. Riz Ahmed (Čtyři lvi, Jedna noc) v hlavní roli beaty nabitého dramatu o hledání vlastních kořenů.

-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Neděle 5. 7. 20.00 Jsme jedné krve (Kød & Blod)

Dánsko, 2020, 88 min.

Režie: Jeanette Nordahl

Vstupenky: https://bit.ly/VlastJsmejednekrve

Když Ida přijde o matku, je svěřena do péče své tety, žijící se třemi dospělými syny. Nový domov je prosycen bezmeznou láskou, vzájemnou pospolitostí a loajalitou, mimo něj však na rodinu dopadá stín nelegálních činností. Zralý debut, uvedený na Berlinale, předkládá potemnělou studii toxických vztahů a výmluvně ilustruje, že své příbuzné si zkrátka nevybíráme.

-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Pondělí 6. 7. 17.00 Kubrick o Kubrickovi (Kubrick par Kubrick)

Francie / Polsko, 2020, 72 min.

Režie: Gregory Monro

Vstupenky: https://bit.ly/VlastKubrick

O filmografii Stanleyho Kubricka byly popsány stohy papíru a natočena řada dokumentů, sám gigant světové kinematografie však během své kariéry mnoho rozhovorů neposkytl. Výsledkem unikátního přístupu, který Kubrick opakovaně umožnil význačnému francouzskému kritikovi Michelu Cimentovi, byly hodiny audionahrávek s interview, jež tvoří základ Monroova originálního portrétu tvůrce filmů jako 2001: Vesmírná odysea, Barry Lyndon nebo Mechanický pomeranč.

-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Pondělí 6. 7. 20.00 Ema

Chile, 2019, 107 min.

Režie: Pablo Larraín

Vstupenky: https://bit.ly/VlastEma

Co je silnější, láska k dítěti, nebo k partnerovi? Co když je člověk přinucen se nad povahou lásky pozastavit? Ema bere otěže života pevně do svých rukou a je odhodlána bít se za to, po čem její srdce touží. Nebezpečně smyslný, vzdorně emancipovaný i poutavě taneční je v pořadí osmý snímek chilského režiséra Pabla Larraína, který tepe v rytmu provokativního reggaetonu.

-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Úterý 7. 7. 17.00 Proxima

Francie / Německo, 2019, 107 min.

Režie: Alice Winocour

Vstupenky: https://bit.ly/VlastProxima

Astronautka Sarah (Eva Green) se připravuje na roční pobyt na oběžné dráze. Jako jediná žena ve vesmírné misi „Proxima“ podstupuje psychicky a fyzicky náročný trénink, zatímco pečuje o svou milovanou sedmiletou dcerku Stellu. Strhující příběh matky a dcery má navzdory netradičnímu prostředí univerzální téma: hledání rovnováhy mezi osobními sny a rodičovskou láskou.

-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Úterý 7. 7. 20.00 Zlovolné historky z předměstí (Favolacce)

Itálie / Švýcarsko, 2020, 98 min.

Režie: Fabio D’Innocenzo, Damiano D’Innocenzo

Vstupenky: https://bit.ly/VlastHistorky

Předměstí Říma klame tělem. Úhledné plůtky oddělují pečlivě střižené trávníky, zatímco letní idylou probublávají lidské frustrace toho nejhrubšího zrna. Sebejistě zrežírovaný film, ke kterému nelze zůstat chladný, vypráví s nadsázkou o neurotických otcích, lhostejných matkách a dětství, které rozhodně není nevinné. Sžíravá vize zkaženého lidství získala Stříbrného medvěda za nejlepší scénář na Berlinale.

-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Středa 8. 7. 17.00 Teplouš (Moffie)

Jihoafrická republika / Velká Británie, 2019, 104 min.

Režie: Oliver Hermanus

Vstupenky: https://bit.ly/VlastTeplous

Jižní Afrika, rok 1981. Všichni chlapci starší šestnácti let musí povinně nastoupit dvouletou vojenskou službu a výjimku nemá ani Nicholas. Ten ale brzy zjišťuje, že pro něj bezprostřední hrozbu nepředstavuje ani tak ozbrojený konflikt, jako náklonnost k jednomu z vojáků. Drama z produkce Erica Abrahama, držitele Oscarů za filmy Kolja a Ida.

-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Středa 8. 7. 20.00 Meky

Česko / Slovensko, 2020, 80 min.

Režie: Šimon Šafránek

Vstupenky: https://bit.ly/VlastMeky

Miro Žbirka, kterému všichni říkají prostě Meky. Jeho jméno a hity znají všichni, Žbirku samotného a jeho skutečný život zná ale málokdo. Přitom se podobá skvělé písni, má strhující příběh, tempo, emoce a překvapení. Energický filmový portrét Meky představuje populárního zpěváka z těsné blízkosti, zcela otevřeně a upřímně, v nečekaných souvislostech i s humorem. Žbirkovu zpověď doplňují současné záběry koncertu v Londýně i rozsáhlý archivní materiál. Film natočil Šimon Šafránek, který za svůj předchozí dokument King Skate získal Českého lva.

-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Čtvrtek 9. 7. 17.00 Na palubu! (À l'abordage)

Francie, 2020, 95 min.

Režie: Guillaume Brac

Vstupenky: https://bit.ly/VlastNapalubu

Měla to být jednorázová spolujízda, ale všechno se zkomplikovalo už v Paříži, kde místo očekávaných slečen obsadili sedadla Edouardova auta zavalitý dobrák Chérif a hovorný frajírek Félix… Neokázalá komedie o síle nečekaného přátelství, plachých romancích a bolestivých ranách, které se v žáru horkého léta buď rychle zahojí, nebo už nikdy nezmizí.

-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Čtvrtek 9. 7. 20.00 Zumiriki

Španělsko, 2019, 122 min.

Režie: Oskar Alegria

Vstupenky: https://bit.ly/VlastZumiriki

Uprostřed řeky kdesi v Baskicku byl ostrov, místo nezapomenutelných dětských zážitků filmaře Oskara Alegrii. Bájný prostor spojený s jeho blízkými, především otcem, který jej zachytil na rodinný film. Originální tvůrce s šarmantní živočišností a specifickým smyslem pro humor se po několika desítkách let vrátil na břeh řeky a v dobrovolné samotě dřevěné boudy strávil čtyři měsíce natáčením fascinujícího dokumentárního deníku poustevníka toužícího zastavit čas a zhmotnit nostalgii po dávných letech.

-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Pátek 10. 7. 17.00 Tajný agent (El Agente topo)

Chile / USA / Německo / Nizozemsko / Španělsko, 2020, 84 min.

Režie: Maite Alberdi

Vstupenky: https://bit.ly/VlastTajnyagent

Když vyšetřovatel Rómulo zveřejní v novinách pracovní nabídku pro seniory, třiaosmdesátiletý vdovec Sergio po ní ihned skočí. Jeho úkolem je stát se špionem v domově důchodců, kde má dohlížet na starou matku Rómulovy klientky, která zaměstnance ústavu podezřívá z týrání. Chilský dokument, uvedený na Sundance, balancuje na pomezí špionážní komedie a intimní observace stáří, jež je plné soucitu, ale i osamění.

-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Pátek 10. 7. 20.00 Bez zvláštních znamení (Sin Señas Particulares)

Mexiko / Španělsko, 2019, 97 min.

Režie: Fernanda Valadez

Vstupenky: https://bit.ly/VlastBezzvlastnichznameni

Magická, ale nevyzpytatelná krajina severního Mexika pohřbila nejeden sen o lepším životě. Nejhoršího se obává i Magdalena, jejíž syn znenadání zmizel na cestě do Spojených států. Vydává se proto na stovky kilometrů dlouhou pouť k hranicím, všem nebezpečím navzdory. Jenže teritorium, kde panuje samovláda kartelů, lze opustit jen stěží… Mysteriózní thriller o násilím zmítané zemi získal Cenu diváků na prestižním festivalu Sundance.

-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Sobota 11. 7. 20.00 Honey Boy

USA, 2019, 94 min.

Režie: Alma Har'el

Vstupenky: https://bit.ly/VlastHoneyboy

Dvanáctiletý Otis je dětský herec, kterému asistuje jeho otec James, kdysi profesí klaun a zároveň alkoholik s problémy se zákonem. Strhující, bolestivě upřímný a hořce humorný popis komplikovaného vztahu otce a syna tvoří jádro opěvovaného nezávislého hitu loňského podzimu. Autorem výrazně autobiografického scénáře je kontroverzní herec Shia LaBeouf, který rovněž propůjčil svůj nesporný herecký talent postavě Jamese, v níž se zrcadlí jeho vlastní otec.

Kategorie: Kultura akce

Kultura FM LIVE: Pusťte si naše přenosy

KulturaFM - St, 06/24/2020 - 13:53

Nestihli jste některý z uplynulých koncertů a akcí projektu Kultura FM LIVE? Zde přinášíme odkazy na streamy a také aktuální seznam plánovaného programu.


Odehrané koncerty/představení/přednášky:

    Kapela Positive / 25. 4. / https://youtu.be/Eb2sQldsyCU
    Kapela F-M band / 28. 4. / https://youtu.be/vlaK7M0zyWE
    Přátelé Dr. Mewlouna / 2. 5. / https://youtu.be/Q90-wnm86Aw
    Adam Bartoš / 5. 5. / https://youtu.be/LAC8eGtjirM
    Slepí Křováci / 9. 5. / https://youtu.be/NWwBbNT7ncw
    Místecké divadlo PROZATiM-DS Famus| Smrt talentovaného vepře / 12. 5. / https://youtu.be/0lwloCCJdso
    Moonshye + Tsantsa / 16. 5. / https://youtu.be/fgJPohsPKx4
    Náhoda / 19. 5. / https://youtu.be/1gkr8pfNX68
    Pavel Sabela: Continental Divide Trail / 23. 5. / https://youtu.be/0Fgj8KMdfxw
    Mletý Standard / 26. 5. / https://youtu.be/dJ6YFbF82QU
    Wolf Gang / 30. 5. / https://youtu.be/qy3ZIHkxSxA
    Jaroslav Pszczolka / 2. 6. / https://youtu.be/TQIF0BeeD8A
    Kapela Plyš / 6. 6. / https://youtu.be/I44g6bVmtII
    Marian 333 / 9. 6. / https://youtu.be/Wh2hu-B1rG8
    Dead Hornet/Fell on Mad Days / 13. 6. / https://youtu.be/js19l8XAo7U
    Kaczi / 16. 6. / https://youtu.be/7pux34iQv8c
    Chessneck / 20. 6.  / https://youtu.be/_TDT3p3Sg2M
    Dolls In The Factory / 23. 6. / https://youtu.be/2wrNkzV-TJU

Plánované koncerty/představení/přednášky:

 
 
   27. 6. / Hell paso / 20.00 / zahrada Národního domu nebo kino Vlast / koncert
   30. 6. / Hakuna matata / 20.00 / zahrada Národního domu nebo kino Vlast / koncert

Kategorie: Kultura akce

Promenádní koncerty po celé prázdniny

KulturaFM - Po, 06/22/2020 - 11:00

Pohodová atmosféra, hudba, která láká k poslechu i tanci. V příjemném zátiší stromů si můžete užít sérii prázdninových koncertů, které proběhnou v altánku v Sadech Bedřicha Smetany tradičně od 16:00 každou letní neděli.

Ne 5. 7. – Ne 30. 8. / 16.00 / Sady Bedřicha Smetany / Vstup zdarma


Park u řeky Ostravice je oblíbeným cílem letních vycházek. Příjemný stín stromů přímo zve k odpolední siestě. Nedělní Promenádní koncerty jsou už pro mnohé samozřejmou prázdninovou destinací. Letošní Promenádní koncerty se budou nést v duchu swingu. Můžete se těšit na naše stálice v podobě kapel Akuma, Stanley´s Dixie Street Band či oblíbené LAM trio. S nimi si každý rád zanotuje známé melodie a někteří si i zatančí.

První neděli se návštěvníci mohou těšit na pohádkového prince Jiřího Štědroně. Český herec, zpěvák a textař započne sérii koncertů v parku u Ostravice. Jako zpěvák na sebe výrazně upozornil při natáčení písní Neklidné srdce a Už jedou vozy s bílou slámou. Hudbu nahrával spolu s orchestrem Gustava Broma, se kterým hrával i místní muzikant Milan Michna (Akuma, Silesian Dixie Band).

Dále se můžete těšit na energickou živou muziku v podání uskupení Swingalia, které nedělnímu odpoledni dodá stylový podkres a předvede našlapanou show. Nepracují pouze se žánrem swingu, ale koketují s různými jazzovými styly a dodávají jim šmrnc svým osobitým humorem.

Mezi místními muzikanty nesmí chybět kapela Big Blast Band, která v loňském roce oslavila 5 let své existence. Při jejich koncertu můžete rozvlnit své boky v rytmu swingu, ale i modernějších skladeb v podání klasického big bandu.

Na závěr se představí Petr Skalický spolu s Magdou Křížkovou-Šebestovou s programem Zlatá éra Semaforu. Pořad mapuje nejslavnější období divadla Semafor. Mezi hity jakými jsou např. Malé kotě, Pramínek vlasů či Babetta se návštěvníci dozvědí i něco o historii legendárního divadla a jeho osobnostech.

Na Promenádní koncerty je vstup zdarma. Na místě je k dispozici drobné občerstvení. V případě nepříznivého počasí se koncerty odehrají ve Velkém sále Národního domu. O dešťové variantě rozhoduje produkční akce přímo na místě. Informace o změnách budou zveřejněny na fb stránce a na webu Kultury F-M. Změna programu vyhrazena.


Program

NE      5.7.        16.00       Jiří Štědroň
NE      12.7.       16.00      Akuma
NE      19.7.       16.00      Stanley´s Dixie Street Band
NE      26.7.       16.00      Lam TRIO
NE      9. 8.        16.00      Swingalia
NE     16. 8.       16.00      Big Blast Band
NE     23. 8.       16.00      Silesian Dixie Band
NE     30. 8.       16.00      Zlatá éra Semaforu 

Kategorie: Kultura akce

Promenádní koncerty po celé prázdniny

KulturaFM - Po, 06/22/2020 - 11:00

Pohodová atmosféra, hudba, která láká k poslechu i tanci. V příjemném zátiší stromů si můžete užít sérii prázdninových koncertů, které proběhnou v altánku v Sadech Bedřicha Smetany tradičně od 16:00 každou letní neděli.

Ne 5. 7. – Ne 30. 8. / 16.00 / Sady Bedřicha Smetany / Vstup zdarma


Park u řeky Ostravice je oblíbeným cílem letních vycházek. Příjemný stín stromů přímo zve k odpolední siestě. Nedělní Promenádní koncerty jsou už pro mnohé samozřejmou prázdninovou destinací. Letošní Promenádní koncerty se budou nést v duchu swingu. Můžete se těšit na naše stálice v podobě kapel Akuma, Stanley´s Dixie Street Band či oblíbené LAM trio. S nimi si každý rád zanotuje známé melodie a někteří si i zatančí.

První neděli se návštěvníci mohou těšit na pohádkového prince Jiřího Štědroně. Český herec, zpěvák a textař započne sérii koncertů v parku u Ostravice. Jako zpěvák na sebe výrazně upozornil při natáčení písní Neklidné srdce a Už jedou vozy s bílou slámou. Hudbu nahrával spolu s orchestrem Gustava Broma, se kterým hrával i místní muzikant Milan Michna (Akuma, Silesian Dixie Band).

Dále se můžete těšit na energickou živou muziku v podání uskupení Swingalia, které nedělnímu odpoledni dodá stylový podkres a předvede našlapanou show. Nepracují pouze se žánrem swingu, ale koketují s různými jazzovými styly a dodávají jim šmrnc svým osobitým humorem.

Mezi místními muzikanty nesmí chybět kapela Big Blast Band, která v loňském roce oslavila 5 let své existence. Při jejich koncertu můžete rozvlnit své boky v rytmu swingu, ale i modernějších skladeb v podání klasického big bandu.

Na závěr se představí Petr Skalický spolu s Magdou Křížkovou-Šebestovou s programem Zlatá éra Semaforu. Pořad mapuje nejslavnější období divadla Semafor. Mezi hity jakými jsou např. Malé kotě, Pramínek vlasů či Babetta se návštěvníci dozvědí i něco o historii legendárního divadla a jeho osobnostech.

Na Promenádní koncerty je vstup zdarma. Na místě je k dispozici drobné občerstvení. V případě nepříznivého počasí se koncerty odehrají ve Velkém sále Národního domu. O dešťové variantě rozhoduje produkční akce přímo na místě. Informace o změnách budou zveřejněny na fb stránce a na webu Kultury F-M. Změna programu vyhrazena.


Program

NE      5.7.        16.00       Jiří Štědroň
NE      12.7.       16.00      Akuma
NE      19.7.       16.00      Stanley´s Dixie Street Band
NE      26.7.       16.00      Lam TRIO
NE      9. 8.        16.00      Swingalia
NE     16. 8.       16.00      Big Blast Band
NE     23. 8.       16.00      Silesian Dixie Band
NE     30. 8.       16.00      Zlatá éra Semaforu 

Kategorie: Kultura akce

Kultura FM LIVE: Pusťte si naše přenosy

KulturaFM - Ne, 06/21/2020 - 12:53

Nestihli jste některý z uplynulých koncertů a akcí projektu Kultura FM LIVE? Zde přinášíme odkazy na streamy a také aktuální seznam plánovaného programu.


Odehrané koncerty/představení/přednášky:

    Kapela Positive / 25. 4. / https://youtu.be/Eb2sQldsyCU
    Kapela F-M band / 28. 4. / https://youtu.be/vlaK7M0zyWE
    Přátelé Dr. Mewlouna / 2. 5. / https://youtu.be/Q90-wnm86Aw
    Adam Bartoš / 5. 5. / https://youtu.be/LAC8eGtjirM
    Slepí Křováci / 9. 5. / https://youtu.be/NWwBbNT7ncw
    Místecké divadlo PROZATiM-DS Famus| Smrt talentovaného vepře / 12. 5. / https://youtu.be/0lwloCCJdso
    Moonshye + Tsantsa / 16. 5. / https://youtu.be/fgJPohsPKx4
    Náhoda / 19. 5. / https://youtu.be/1gkr8pfNX68
    Pavel Sabela: Continental Divide Trail / 23. 5. / https://youtu.be/0Fgj8KMdfxw
    Mletý Standard / 26. 5. / https://youtu.be/dJ6YFbF82QU
    Wolf Gang / 30. 5. / https://youtu.be/qy3ZIHkxSxA
    Jaroslav Pszczolka / 2. 6. / https://youtu.be/TQIF0BeeD8A
    Kapela Plyš / 6. 6. / https://youtu.be/I44g6bVmtII
    Marian 333 / 9. 6. / https://youtu.be/Wh2hu-B1rG8
    Dead Hornet/Fell on Mad Days / 13. 6. / https://youtu.be/js19l8XAo7U
    Kaczi / 16. 6. / https://youtu.be/7pux34iQv8c
    Chessneck / 20. 6.  / https://youtu.be/_TDT3p3Sg2M

Plánované koncerty/představení/přednášky:

 
   23. 6. / Dolls In The Factory / 20.00 / zahrada Národního domu nebo kino Vlast / koncert
   27. 6. / Hell paso / 20.00 / zahrada Národního domu nebo kino Vlast / koncert
   30. 6. / Hakuna matata / 20.00 / zahrada Národního domu nebo kino Vlast / koncert

Kategorie: Kultura akce

Dolls in The Factory: Doháníme, co se dá

KulturaFM - Ne, 06/21/2020 - 12:23

Sami sebe prezentují ve stylu pop-rock, jeho mantinely ale příliš neřeší a svou tvorbu podle chuti ozvláštní jazzem, dubstepem či dalšími prvky náležícími k různým hudebním stylům a žánrům. Cílem letošního roku bylo pro Dolls in The Factory mimo jiné i natáčení několika videoklipů, které jsou právě „v běhu“. „Celek chceme potom, snad do podzimu, vydat jako mini Ep a pevně věříme, že na to už nebudeme sami,“ říká za kapelu Dolls in The Factory baskytarista, kapelník a producent Martin Velička.  

 

Můžete specifikovat blíže styl vaší hudby?

Prezentujeme se jako pop rocková kapela, protože ty škatulky po nás vícero lidí chce, asi aby si nás mohli lépe zařadit a toto označení nám přišlo nejvýstižnější (úsměv). My sami si mantinely nějakého žánru až zase tak moc nehlídáme, takže když nás napadne nějaký prvek, který by se neztratil ani například v metalové škatulce, tak se ho nebojíme použít a stejně tak se v našich skladbách může vyskytnout třeba i dubstep, jazz nebo taky ryze elektronický prvek.

Právě jste skončili natáčení nového videoklipu s Manaworld Creative Production pod vedením režiséra a kreativního šéfa Ondřeje Urbance. Jaká to byla pro vás jako kapelu zkušenost?

Zkušenost to byla veliká, protože i když jsme už v minulosti, ještě v jiné sestavě, nějaké klipy točili, tak nikdy ne s tak velkým produkčním týmem a na takové úrovni. Všechno klapalo jako na drátku a spolupráce s Ondřejem Urbancem byla skvělá, takže věříme, že stejně skvělý bude i výsledek (úsměv).

A dle fotek na vašem fb profilu jde o upírské téma s historickými kostýmy. Baví vás dělat honosné aranže?

„Honosné“ aranže v hudbě nás baví dělat určitě, ale vy asi myslíte honosnou výpravu klipů. Tak nápad na to, jak bude klip vypadat, měl režisér Ondřej, takže to nebylo z naší hlavy a samotné natáčení zase až tak zábavné nebylo, bylo dost náročné a intenzivní. Obecně si myslím, že klip by měl podtrhnout, nebo ještě lépe umocnit vyznění a myšlenku písně a pokud tomu bude nejlépe vyhovovat jeho větší výpravnost, tak do toho půjdeme. Úplně stejně půjdeme i do minimalistického videa, natočeného třeba jen někde v garáži na mobilní telefon, pokud to bude v symbióze se skladbou.

Dle FB příspěvků jste letos chtěli stihnout ještě jeden klip. Bude?

Ano, bude, termín natáčení už je stanoven na konec června a natáčet budeme v Praze s dalším skvělým režisérem Ondřejem Kudynem.

Máte v kapele vrchního textaře nebo je to kolektivní práce více lidí? A jaká témata jsou vám blízká?

Texty většinou vznikají tak, že zpěvák Vojta přijde s nějakým prvotním nástřelem, který ho obvykle napadne už při skládání vokální linky a pak se toho většinou chopím já, někdy i kytarista Ondra a text dotáhneme, případně někdy i kompletně předěláme. J Takže se dá říct, že je to často kolektivní dílo nás tří. Teď ale například pracuju na textu, který dělám jen já sám, protože je to celkem dost osobní téma. No a s celkovým výsledkem, hlavně co se týká gramatiky, nám pak ještě pomáhá kamarád Vojty, který studuje textařinu v Anglii. A témata jsou různá, někdy osobní, jak jsem už psal, někdy společenská, někdy je to takové zamyšlení nad nějakou situací nebo událostí, někdy je to ale taky dost abstraktní.

Během karantény jste, jako všichni, museli rušit své koncerty. Doháníte teď, co jste zmeškali?

Doháníme, co se dá (úsměv). Minulý rok jsme bookingu věnovali moře času a měli na tento rok nasmlouváno docela velké množství akcí, většina z nich se ale bohužel neuskuteční. Takže snad příští rok bude už vše ok. No a letos se přeci jen některé koncerty zachránit podařilo, takže koukejte na náš facebook nebo instagram, o všem budeme včas informovat.

Co plánujete v nejbližší době? Jaké jsou plány nebo mety do budoucna?

V nejbližší době musíme především dokončit ty videoklipy a taky písně k nim, tedy hlavně co se týká zvukové stránky, která není ještě úplně finálně dotažena k naší spokojenosti. Kromě dvou zmíněných se dotáčí ještě třetí, zrovna teďka v sobotu jedeme do Liberce, do studia Resound, natáčet bicí a vokály. Celek chceme potom, snad do podzimu, vydat jako mini Ep a pevně věříme, že na to už nebudeme sami a bude nám s tím vším pomáhat nějaký ten label, či hudební vydavatelství, chcete-li. Smlouva s někým takovým, kdo nám pomůže s distribucí naší hudby k co největšímu počtu posluchačů, je v současné době náš hlavní cíl a jeho dosažení by pro nás bylo splnění té nejvyšší mety! 

Vizitka kapely

  • Kapela Dolls in the Factory vznikla v roce 2011 a původní sestavu tvořilo uskupení Mirai Navrátil (zpěv, kytara, klávesy), Ondřej Pavelka (kytara, doprovodné vokály), Martin Velička (basová kytara) a Jan Adamus (bicí).
  • V roce 2013 DITF vydali první album Statues a DVD ze záznamu z koncertu na Sweetsenfestu (produkce Escon Waldez). Zvítězili v soutěži Broumovská kytara a absolvovali další turné (Statues tour). Píseň Change the World se dostala do čela hitparády rádia Rock Zone, píseň Believe byla vybrána pro film Křídla Vánoc (2013, v hlavní roli Richard Krajčo a Vica Kerekes).
  • Dolls ln the Factory předskakovali kapele Kryštof na jejím Inzerát Tour 2014 a poté natočili videoklip k filmové písni (Believe).
  • V roce 2014 kapelu opustil Mirai Navrátil a bubeník Šimon Bílý (který v roce 2012 vyměnil Jana Adamuse), s původní sestavou se rozloučili v dokumentu Jeden rok v ráji.
  • V novém složení s bubeníkem Davidem Janáčkem a zpěvákem Vojtěchem Václavem Švandou se v roce 2017 dostali do TOP 10 nejlepších kapel v soutěži Skutečná liga, kde byl také zpěvák Vojta nominován na zpěváka roku a kapela na image roku.
  • V současné sestavě, kterou tvoří Andrew (kytara, vokály), Martin The Bee (baskytara), Daniel Burek (bicí) a Vojtěch Václav Švanda (The Fun)-zpěv, klávesy)), nyní pracují na nových písních a videoklipech, které chtějí na podzim vydat jako mini Ep.

Za kapelu odpovídal baskytarista, kapelník a producent Martin Velička

Připravila Lenka Vašková

Kategorie: Kultura akce

Dolls in The Factory: Doháníme, co se dá

KulturaFM - Ne, 06/21/2020 - 12:23

Sami sebe prezentují ve stylu pop-rock, jeho mantinely ale příliš neřeší a svou tvorbu podle chuti ozvláštní jazzem, dubstepem či dalšími prvky náležícími k různým hudebním stylům a žánrům. Cílem letošního roku bylo pro Dolls in The Factory mimo jiné i natáčení několika videoklipů, které jsou právě „v běhu“. „Celek chceme potom, snad do podzimu, vydat jako mini Ep a pevně věříme, že na to už nebudeme sami,“ říká za kapelu Dolls in The Factory baskytarista, kapelník a producent Martin Velička.  

 

Můžete specifikovat blíže styl vaší hudby?

Prezentujeme se jako pop rocková kapela, protože ty škatulky po nás vícero lidí chce, asi aby si nás mohli lépe zařadit a toto označení nám přišlo nejvýstižnější (úsměv). My sami si mantinely nějakého žánru až zase tak moc nehlídáme, takže když nás napadne nějaký prvek, který by se neztratil ani například v metalové škatulce, tak se ho nebojíme použít a stejně tak se v našich skladbách může vyskytnout třeba i dubstep, jazz nebo taky ryze elektronický prvek.

Právě jste skončili natáčení nového videoklipu s Manaworld Creative Production pod vedením režiséra a kreativního šéfa Ondřeje Urbance. Jaká to byla pro vás jako kapelu zkušenost?

Zkušenost to byla veliká, protože i když jsme už v minulosti, ještě v jiné sestavě, nějaké klipy točili, tak nikdy ne s tak velkým produkčním týmem a na takové úrovni. Všechno klapalo jako na drátku a spolupráce s Ondřejem Urbancem byla skvělá, takže věříme, že stejně skvělý bude i výsledek (úsměv).

A dle fotek na vašem fb profilu jde o upírské téma s historickými kostýmy. Baví vás dělat honosné aranže?

„Honosné“ aranže v hudbě nás baví dělat určitě, ale vy asi myslíte honosnou výpravu klipů. Tak nápad na to, jak bude klip vypadat, měl režisér Ondřej, takže to nebylo z naší hlavy a samotné natáčení zase až tak zábavné nebylo, bylo dost náročné a intenzivní. Obecně si myslím, že klip by měl podtrhnout, nebo ještě lépe umocnit vyznění a myšlenku písně a pokud tomu bude nejlépe vyhovovat jeho větší výpravnost, tak do toho půjdeme. Úplně stejně půjdeme i do minimalistického videa, natočeného třeba jen někde v garáži na mobilní telefon, pokud to bude v symbióze se skladbou.

Dle FB příspěvků jste letos chtěli stihnout ještě jeden klip. Bude?

Ano, bude, termín natáčení už je stanoven na konec června a natáčet budeme v Praze s dalším skvělým režisérem Ondřejem Kudynem.

Máte v kapele vrchního textaře nebo je to kolektivní práce více lidí? A jaká témata jsou vám blízká?

Texty většinou vznikají tak, že zpěvák Vojta přijde s nějakým prvotním nástřelem, který ho obvykle napadne už při skládání vokální linky a pak se toho většinou chopím já, někdy i kytarista Ondra a text dotáhneme, případně někdy i kompletně předěláme. J Takže se dá říct, že je to často kolektivní dílo nás tří. Teď ale například pracuju na textu, který dělám jen já sám, protože je to celkem dost osobní téma. No a s celkovým výsledkem, hlavně co se týká gramatiky, nám pak ještě pomáhá kamarád Vojty, který studuje textařinu v Anglii. A témata jsou různá, někdy osobní, jak jsem už psal, někdy společenská, někdy je to takové zamyšlení nad nějakou situací nebo událostí, někdy je to ale taky dost abstraktní.

Během karantény jste, jako všichni, museli rušit své koncerty. Doháníte teď, co jste zmeškali?

Doháníme, co se dá (úsměv). Minulý rok jsme bookingu věnovali moře času a měli na tento rok nasmlouváno docela velké množství akcí, většina z nich se ale bohužel neuskuteční. Takže snad příští rok bude už vše ok. No a letos se přeci jen některé koncerty zachránit podařilo, takže koukejte na náš facebook nebo instagram, o všem budeme včas informovat.

Co plánujete v nejbližší době? Jaké jsou plány nebo mety do budoucna?

V nejbližší době musíme především dokončit ty videoklipy a taky písně k nim, tedy hlavně co se týká zvukové stránky, která není ještě úplně finálně dotažena k naší spokojenosti. Kromě dvou zmíněných se dotáčí ještě třetí, zrovna teďka v sobotu jedeme do Liberce, do studia Resound, natáčet bicí a vokály. Celek chceme potom, snad do podzimu, vydat jako mini Ep a pevně věříme, že na to už nebudeme sami a bude nám s tím vším pomáhat nějaký ten label, či hudební vydavatelství, chcete-li. Smlouva s někým takovým, kdo nám pomůže s distribucí naší hudby k co největšímu počtu posluchačů, je v současné době náš hlavní cíl a jeho dosažení by pro nás bylo splnění té nejvyšší mety! 

Vizitka kapely

  • Kapela Dolls in the Factory vznikla v roce 2011 a původní sestavu tvořilo uskupení Mirai Navrátil (zpěv, kytara, klávesy), Ondřej Pavelka (kytara, doprovodné vokály), Martin Velička (basová kytara) a Jan Adamus (bicí).
  • V roce 2013 DITF vydali první album Statues a DVD ze záznamu z koncertu na Sweetsenfestu (produkce Escon Waldez). Zvítězili v soutěži Broumovská kytara a absolvovali další turné (Statues tour). Píseň Change the World se dostala do čela hitparády rádia Rock Zone, píseň Believe byla vybrána pro film Křídla Vánoc (2013, v hlavní roli Richard Krajčo a Vica Kerekes).
  • Dolls ln the Factory předskakovali kapele Kryštof na jejím Inzerát Tour 2014 a poté natočili videoklip k filmové písni (Believe).
  • V roce 2014 kapelu opustil Mirai Navrátil a bubeník Šimon Bílý (který v roce 2012 vyměnil Jana Adamuse), s původní sestavou se rozloučili v dokumentu Jeden rok v ráji.
  • V novém složení s bubeníkem Davidem Janáčkem a zpěvákem Vojtěchem Václavem Švandou se v roce 2017 dostali do TOP 10 nejlepších kapel v soutěži Skutečná liga, kde byl také zpěvák Vojta nominován na zpěváka roku a kapela na image roku.
  • V současné sestavě, kterou tvoří Andrew (kytara, vokály), Martin The Bee (baskytara), Daniel Burek (bicí) a Vojtěch Václav Švanda (The Fun)-zpěv, klávesy)), nyní pracují na nových písních a videoklipech, které chtějí na podzim vydat jako mini Ep.

Za kapelu odpovídal baskytarista, kapelník a producent Martin Velička

Připravila Lenka Vašková

Kategorie: Kultura akce

Kapela Chessneck: Jsme částečně připraveni i na zahraniční publikum

KulturaFM - St, 06/17/2020 - 09:38

Až na jazz a tvrdý metal jsou tito chlapíci „líznutí“ mnoha hudebními styly od blues, rocku, popu, folku, funku až po grunge …a nevyhnul se jim ani rap.  „Hrajeme melancholické balady bluesového stylu přes rock-popovější věci, až po „naštvané ponuré“ grunge songy, což je hudba, která je třeba mně osobně blízká,“ říká za kapelu Chessneck  baskytarista a také zpěvák Miro.


Které hudební styly vás nejvíce ovlivnily?

Každý z nás tíhne k jiným stylům, a to se projevuje, doufám pozitivně, na pestrosti tvorby. Pepa, první kytarista, je rozený bluesman a Libor, frontman, výborný zpěvák, má zase popovější cítění. Náš nový kytarista Marian je usměrňován hlavně „elektrikáři“ z AC/DC (úsměv). Baví nás prostě dělat živou kytarovou muziku mnoha barev. Co z nás zítra vypadne, to nikdo neví, a v tom je to kouzlo.

Na vašem profilu uvádíte, že jste žil nějakou dobu v Anglii a další člen kapely (Honza) je dlouhodobě v zahraničí. Máte tedy jako kapela zkušenosti i mimo tuzemsko?

S Honzou už to naštěstí neplatí a jsme moc rádi, že je zase zpátky v kapele. O dobré bubeníky, jakým Honza je, je obecně nouze. Pracovní zkušenosti z dost exotických destinací má i náš kytarista Pepa. A moje působení v Anglii, kde jsem pět let pracoval, už také takzvaně obrostlo mechem. V Londýně jsem byl několikrát v hudebních hospodách nebo klubech na místních kapelách a dokonce jsem jednou poblíž Liverpool street v klubu pod viaduktem natrefil i na Chinaski.  Lahváč Budvaru tam stál asi 4 libry, tak jsem se opájel především muzikou. Tehdy ještě hráli hudbu,  která mě oslovovala. S koncertováním v zahraničí zatím zkušenosti nemáme, ale protože některé texty píšeme v angličtině, nikoli cíleně, prostě to tak přichází, jsme částečně připraveni i na zahraniční publikum. Všechny tři anglické songy jsou zatím grunge- rockové balady.

Název vaší kapely ve volném překladu znamená šachista. Hráváte je často, nebo je to jen oslí můstek k vašemu hudebnímu stylu grunge?

Název kapely je slovní hříčka. Jako všechny začínající partičky jsme i my řešili, jak se budeme jmenovat. Shodli jsme se, že hledáme spíše jednoslovný název no a mě v té době napadl česnek. Moje mamka ho totiž v té době byla schopna nacpat i do buchet. Teprve pak mě napadlo, co by to znamenalo anglicky. A šachista byl na světě (úsměv). Kluci tehdy „nepřinesli“ nic lepšího, takže už zůstalo při tom. Dneska to bereme jako naši značku naprosto samozřejmě a vlastně to není podstatné. Jsem hlavně rád, že jsme jako parta hudebně a vztahově funkční a, i když to někdy jiskří, pro dobro celku se umíme domluvit a vyhovět si.  

Nyní se chystáte na koncert v rámci projektu kultura FM Live, který je v zahradě Národního domu. Hráli jste už někdy na tomto místě?

V Národním domě jsme ještě nehráli, ale byli jsme tu už na různých akcích. Moc se těšíme na novou zkušenost se streamovým koncertem. Hlavně jsme rádi, že to pomáhá dobré věci a že se takové benefiční akce ve Frýdku-Místku konají. Stejně tak jsem rád například za existenci Sweetsen festu.

Jaké jsou vaše nejbližší plány na léto?

Plány na léto jsou hlavně užít si sluníčko a nadýchat se po půstu z minulých měsíců čerstvého vzduchu. Budeme se připravovat na podzimní koncertování, které, doufáme, dopadne epidemiologicky i hudebně dobře. Také máme v plánu nahrát na podzim několik nových věcí ve studiu, abychom zaznamenali náš tvůrčí posun. Zkrátka mírný, ale trvalý a zdravý pokrok v mezích zákona (úsměv).

Vizitka kapely

  • Kapela vznikla v roce 2016
  • Současné složení kapely: Libor - frontman, zpěv, Pepa – 1 kytara, Honza – bicí, Marian – 2 kytara, Miro – basa, zpěv
  • Na podzim se kapela chystá nahrát studiové nahrávky.

Za kapelu odpovídal byskytariska a zpěvák kapely Chessneck - Miro

Připravila Lenka Vašková

Kategorie: Kultura akce

Kapela Chessneck: Jsme částečně připraveni i na zahraniční publikum

KulturaFM - St, 06/17/2020 - 09:38

Až na jazz a tvrdý metal jsou tito chlapíci „líznutí“ mnoha hudebními styly od blues, rocku, popu, folku, funku až po grunge …a nevyhnul se jim ani rap.  „Hrajeme melancholické balady bluesového stylu přes rock-popovější věci, až po „naštvané ponuré“ grunge songy, což je hudba, která je třeba mně osobně blízká,“ říká za kapelu Chessneck  baskytarista a také zpěvák Miro.


Které hudební styly vás nejvíce ovlivnily?

Každý z nás tíhne k jiným stylům, a to se projevuje, doufám pozitivně, na pestrosti tvorby. Pepa, první kytarista, je rozený bluesman a Libor, frontman, výborný zpěvák, má zase popovější cítění. Náš nový kytarista Marian je usměrňován hlavně „elektrikáři“ z AC/DC (úsměv). Baví nás prostě dělat živou kytarovou muziku mnoha barev. Co z nás zítra vypadne, to nikdo neví, a v tom je to kouzlo.

Na vašem profilu uvádíte, že jste žil nějakou dobu v Anglii a další člen kapely (Honza) je dlouhodobě v zahraničí. Máte tedy jako kapela zkušenosti i mimo tuzemsko?

S Honzou už to naštěstí neplatí a jsme moc rádi, že je zase zpátky v kapele. O dobré bubeníky, jakým Honza je, je obecně nouze. Pracovní zkušenosti z dost exotických destinací má i náš kytarista Pepa. A moje působení v Anglii, kde jsem pět let pracoval, už také takzvaně obrostlo mechem. V Londýně jsem byl několikrát v hudebních hospodách nebo klubech na místních kapelách a dokonce jsem jednou poblíž Liverpool street v klubu pod viaduktem natrefil i na Chinaski.  Lahváč Budvaru tam stál asi 4 libry, tak jsem se opájel především muzikou. Tehdy ještě hráli hudbu,  která mě oslovovala. S koncertováním v zahraničí zatím zkušenosti nemáme, ale protože některé texty píšeme v angličtině, nikoli cíleně, prostě to tak přichází, jsme částečně připraveni i na zahraniční publikum. Všechny tři anglické songy jsou zatím grunge- rockové balady.

Název vaší kapely ve volném překladu znamená šachista. Hráváte je často, nebo je to jen oslí můstek k vašemu hudebnímu stylu grunge?

Název kapely je slovní hříčka. Jako všechny začínající partičky jsme i my řešili, jak se budeme jmenovat. Shodli jsme se, že hledáme spíše jednoslovný název no a mě v té době napadl česnek. Moje mamka ho totiž v té době byla schopna nacpat i do buchet. Teprve pak mě napadlo, co by to znamenalo anglicky. A šachista byl na světě (úsměv). Kluci tehdy „nepřinesli“ nic lepšího, takže už zůstalo při tom. Dneska to bereme jako naši značku naprosto samozřejmě a vlastně to není podstatné. Jsem hlavně rád, že jsme jako parta hudebně a vztahově funkční a, i když to někdy jiskří, pro dobro celku se umíme domluvit a vyhovět si.  

Nyní se chystáte na koncert v rámci projektu kultura FM Live, který je v zahradě Národního domu. Hráli jste už někdy na tomto místě?

V Národním domě jsme ještě nehráli, ale byli jsme tu už na různých akcích. Moc se těšíme na novou zkušenost se streamovým koncertem. Hlavně jsme rádi, že to pomáhá dobré věci a že se takové benefiční akce ve Frýdku-Místku konají. Stejně tak jsem rád například za existenci Sweetsen festu.

Jaké jsou vaše nejbližší plány na léto?

Plány na léto jsou hlavně užít si sluníčko a nadýchat se po půstu z minulých měsíců čerstvého vzduchu. Budeme se připravovat na podzimní koncertování, které, doufáme, dopadne epidemiologicky i hudebně dobře. Také máme v plánu nahrát na podzim několik nových věcí ve studiu, abychom zaznamenali náš tvůrčí posun. Zkrátka mírný, ale trvalý a zdravý pokrok v mezích zákona (úsměv).

Vizitka kapely

  • Kapela vznikla v roce 2016
  • Současné složení kapely: Libor - frontman, zpěv, Pepa – 1 kytara, Honza – bicí, Marian – 2 kytara, Miro – basa, zpěv
  • Na podzim se kapela chystá nahrát studiové nahrávky.

Za kapelu odpovídal byskytariska a zpěvák kapely Chessneck - Miro

Připravila Lenka Vašková

Kategorie: Kultura akce

Kultura FM LIVE: Pusťte si naše přenosy

KulturaFM - St, 06/17/2020 - 09:27

Nestihli jste některý z uplynulých koncertů a akcí projektu Kultura FM LIVE? Zde přinášíme odkazy na streamy a také aktuální seznam plánovaného programu.


Odehrané koncerty/představení/přednášky:

    Kapela Positive / 25. 4. / https://youtu.be/Eb2sQldsyCU
    Kapela F-M band / 28. 4. / https://youtu.be/vlaK7M0zyWE
    Přátelé Dr. Mewlouna / 2. 5. / https://youtu.be/Q90-wnm86Aw
    Adam Bartoš / 5. 5. / https://youtu.be/LAC8eGtjirM
    Slepí Křováci / 9. 5. / https://youtu.be/NWwBbNT7ncw
    Místecké divadlo PROZATiM-DS Famus| Smrt talentovaného vepře / 12. 5. / https://youtu.be/0lwloCCJdso
    Moonshye + Tsantsa / 16. 5. / https://youtu.be/fgJPohsPKx4
    Náhoda / 19. 5. / https://youtu.be/1gkr8pfNX68
    Pavel Sabela: Continental Divide Trail / 23. 5. / https://youtu.be/0Fgj8KMdfxw
    Mletý Standard / 26. 5. / https://youtu.be/dJ6YFbF82QU
    Wolf Gang / 30. 5. / https://youtu.be/qy3ZIHkxSxA
    Jaroslav Pszczolka / 2. 6. / https://youtu.be/TQIF0BeeD8A
    Kapela Plyš / 6. 6. / https://youtu.be/I44g6bVmtII
    Marian 333 / 9. 6. / https://youtu.be/Wh2hu-B1rG8
    Dead Hornet/Fell on Mad Days / 13. 6. / https://youtu.be/js19l8XAo7U
    Kaczi / 16. 6. / https://youtu.be/7pux34iQv8c

Plánované koncerty/představení/přednášky:

 
   20. 6. / Chessneck / 20.00 / zahrada Národního domu nebo kino Vlast / koncert
   23. 6. / Dolls In The Factory / 20.00 / zahrada Národního domu nebo kino Vlast / koncert
   27. 6. / Hell paso / 20.00 / zahrada Národního domu nebo kino Vlast / koncert
   30. 6. / Hakuna matata / 20.00 / zahrada Národního domu nebo kino Vlast / koncert

Kategorie: Kultura akce

Fell on Mad Days: Naše hudba není pro davy

KulturaFM - Po, 06/15/2020 - 07:33

Fell on Mad Days: Naše hudba není pro davy

Hlavním pilířem kapely je hudba, v které se odráží utrpení a úzkost v rozmanitých nuancích alternativního rocku. Do tohoto balíku se prý schová všechno: „Jinak je těžké nás stylově zařadit, každá skladba je trochu jiná. Některou můžeme označit za „melancholický rock“ přecházející do metalu, jinou za hardcore a tak dále. Každopádně jsme velmi pohodoví, svým způsobem i bohémové,“ říká zpěvák a kytarista kapely Fell on Mad Days Šimon Murcko.

Kdo vás moc nezná, asi by si netipnul, že vaše prvotní sestava vznikla při ZUŠ Frýdlant n. Ostravicí. Kdo má na svědomí takto výrazný předěl stylu?

My jsme se vlastně moc stylově nezměnili. Už na Zušce jsme od začátku hráli to, co máme rádi i teď. Rád bych ale vyzvednul tatínka našeho „basáka“ Ivoše Suneatera (učitele na ZUŠ ve Frýdlantě?), protože ten toho pro nás udělal moc. Jeho zásluhou jsme se tak rychle vypracovali, vlastně už ve svých třinácti, čtrnácti letech. Díky němu jsme byli oťukaní a věděli jsme, jak to chodí ve studiu a to nám hodně dalo i do budoucna.

Bez čeho by vaše hudba nemohla existovat?

No bez nás tří kluků. Každý z nás je stoprocentně důležitý. Jsme kamarádi a dá se říct, že jsme spolu už vyrůstali, měli jsme stejné zájmy. Nejsme klasičtí grungeři, ale jsme velmi liberální, dalo by se říct až bohémové. Za dobu působení kapely jsme hráli několikrát i ve čtyřech lidech, ale nyní jsme zpátky zase ve třech.

Tím čtvrtým byl kdo?

Delší dobu jsme fingovali s čelistkou Martinou Poláchovou, ale ta teď nemá na hraní moc prostor, protože má dvě malé děti. Ale třeba se zase později připojí.

Na jakých akcích vystupujete? A vzpomínáte si, kde jste si koncert naposledy užili přesně podle vašich představ? 

Především hráváme klubovky a menší koncerty. Největší akcí bývá asi Sweetsen fest. Kromě toho jsme  jednu dobu pořádali akce v Sokolíku (restaurace Sokolík u parku Bedřicha Smetany, pozn. red.). Kromě koncertů taky například Rock fest Sokolík, což byly soutěže kapel. Když byl např. koncert Ortelu, udělali jsme akci, která byla proti tomu a která ukázala tu světlou stránku věci. Na takových akcích jsme se promítali. Sem tam jsme se podívali do Brna na pozvání nějakého kamaráda, všechno ale spíše pro úzkou skupinu lidí našeho zaměření. Naše hudba není pro davy, není to pop, který by zaujal širokou škálu lidí.

Co je momentálně vaší metou?

Během koronavirové karantény jsme oba s Ivošem poctivě tvořili. V šuplíku mám také spoustu nových věcí, takže budeme pracovat na tom. A taky jsme pracovali na přípravě na tento koncert pro Kulturu FM Live, takže jsme museli jsme oprášit starý repertoár, něco jsme změnili, něco jsme přidali. Pevně doufáme, že lidi na náš koncert přijdou, už jen proto užít si tu venkovní atmosféru. A že je to šance někam vyrazit, když už jsou zrušeny všechny letní „fesťáky“.  

Venkovní akce určitě přiláká, ovšem je třeba počítat i se špatným počasím a v tom případě bude rychlý přesun do kina Vlast. Stalo se vám už někdy, že jste se na akci narychlo přesouvali? 

Už se nám to stalo, takže jsem v klidu. Bylo to v Ostravě v klubu Mandragora, kde jsme měli hrát v rámci nějakého festivalu. A tam nám na poslední chvíli sdělili, že budeme hrát venku beze všeho. Nejdřív nás napadlo - to bude katastrofa  a proč jsme sem vůbec lezli? Nakonec to bylo parádní. I když zvuk nebyl takový, jaký jsme si představovali, atmosféra a celkový dojem byl skvělý, protože přišlo hodně lidí z ulice. Nikdy před tím jsem to nezažil, ale bylo to super. 

Je vaše tvorba někde zaznamenána?

Máme pár skladeb, které jsou nahrané ve studiu, ty nejstarší mají už skoro deset let, tehdy nám bylo patnáct. Takže pozvolna směřujeme k vytvoření svého CD, to by mohla být naše další meta. 

Vizitka kapely

-          Alternativně rocková kapela z Frýdku-Místku a okolních lesů. Zprvu vystupovali pod jménem Impure Black Soul. Peace and Darkness!

-          Současné složení kapely: Šimon Murcko - zpěv, kytara, Ivo Geezer Suneater - zpěv, bassa, Tomáš Kothera - bicí

-          Texty jsou u nich až na druhém místě, na prvním je hudba, která má mnoho poloh alternativního rocku

Za kapelu odpovídal Šimon Murcko

Připravila Lenka Vašková

Kategorie: Kultura akce

Fell on Mad Days: Naše hudba není pro davy

KulturaFM - Po, 06/15/2020 - 07:33

Fell on Mad Days: Naše hudba není pro davy

Hlavním pilířem kapely je hudba, v které se odráží utrpení a úzkost v rozmanitých nuancích alternativního rocku. Do tohoto balíku se prý schová všechno: „Jinak je těžké nás stylově zařadit, každá skladba je trochu jiná. Některou můžeme označit za „melancholický rock“ přecházející do metalu, jinou za hardcore a tak dále. Každopádně jsme velmi pohodoví, svým způsobem i bohémové,“ říká zpěvák a kytarista kapely Fell on Mad Days Šimon Murcko.

Kdo vás moc nezná, asi by si netipnul, že vaše prvotní sestava vznikla při ZUŠ Frýdlant n. Ostravicí. Kdo má na svědomí takto výrazný předěl stylu?

My jsme se vlastně moc stylově nezměnili. Už na Zušce jsme od začátku hráli to, co máme rádi i teď. Rád bych ale vyzvednul tatínka našeho „basáka“ Ivoše Suneatera (učitele na ZUŠ ve Frýdlantě?), protože ten toho pro nás udělal moc. Jeho zásluhou jsme se tak rychle vypracovali, vlastně už ve svých třinácti, čtrnácti letech. Díky němu jsme byli oťukaní a věděli jsme, jak to chodí ve studiu a to nám hodně dalo i do budoucna.

Bez čeho by vaše hudba nemohla existovat?

No bez nás tří kluků. Každý z nás je stoprocentně důležitý. Jsme kamarádi a dá se říct, že jsme spolu už vyrůstali, měli jsme stejné zájmy. Nejsme klasičtí grungeři, ale jsme velmi liberální, dalo by se říct až bohémové. Za dobu působení kapely jsme hráli několikrát i ve čtyřech lidech, ale nyní jsme zpátky zase ve třech.

Tím čtvrtým byl kdo?

Delší dobu jsme fingovali s čelistkou Martinou Poláchovou, ale ta teď nemá na hraní moc prostor, protože má dvě malé děti. Ale třeba se zase později připojí.

Na jakých akcích vystupujete? A vzpomínáte si, kde jste si koncert naposledy užili přesně podle vašich představ? 

Především hráváme klubovky a menší koncerty. Největší akcí bývá asi Sweetsen fest. Kromě toho jsme  jednu dobu pořádali akce v Sokolíku (restaurace Sokolík u parku Bedřicha Smetany, pozn. red.). Kromě koncertů taky například Rock fest Sokolík, což byly soutěže kapel. Když byl např. koncert Ortelu, udělali jsme akci, která byla proti tomu a která ukázala tu světlou stránku věci. Na takových akcích jsme se promítali. Sem tam jsme se podívali do Brna na pozvání nějakého kamaráda, všechno ale spíše pro úzkou skupinu lidí našeho zaměření. Naše hudba není pro davy, není to pop, který by zaujal širokou škálu lidí.

Co je momentálně vaší metou?

Během koronavirové karantény jsme oba s Ivošem poctivě tvořili. V šuplíku mám také spoustu nových věcí, takže budeme pracovat na tom. A taky jsme pracovali na přípravě na tento koncert pro Kulturu FM Live, takže jsme museli jsme oprášit starý repertoár, něco jsme změnili, něco jsme přidali. Pevně doufáme, že lidi na náš koncert přijdou, už jen proto užít si tu venkovní atmosféru. A že je to šance někam vyrazit, když už jsou zrušeny všechny letní „fesťáky“.  

Venkovní akce určitě přiláká, ovšem je třeba počítat i se špatným počasím a v tom případě bude rychlý přesun do kina Vlast. Stalo se vám už někdy, že jste se na akci narychlo přesouvali? 

Už se nám to stalo, takže jsem v klidu. Bylo to v Ostravě v klubu Mandragora, kde jsme měli hrát v rámci nějakého festivalu. A tam nám na poslední chvíli sdělili, že budeme hrát venku beze všeho. Nejdřív nás napadlo - to bude katastrofa  a proč jsme sem vůbec lezli? Nakonec to bylo parádní. I když zvuk nebyl takový, jaký jsme si představovali, atmosféra a celkový dojem byl skvělý, protože přišlo hodně lidí z ulice. Nikdy před tím jsem to nezažil, ale bylo to super. 

Je vaše tvorba někde zaznamenána?

Máme pár skladeb, které jsou nahrané ve studiu, ty nejstarší mají už skoro deset let, tehdy nám bylo patnáct. Takže pozvolna směřujeme k vytvoření svého CD, to by mohla být naše další meta. 

Vizitka kapely

-          Alternativně rocková kapela z Frýdku-Místku a okolních lesů. Zprvu vystupovali pod jménem Impure Black Soul. Peace and Darkness!

-          Současné složení kapely: Šimon Murcko - zpěv, kytara, Ivo Geezer Suneater - zpěv, bassa, Tomáš Kothera - bicí

-          Texty jsou u nich až na druhém místě, na prvním je hudba, která má mnoho poloh alternativního rocku

Za kapelu odpovídal Šimon Murcko

Připravila Lenka Vašková

Kategorie: Kultura akce

Kultura FM LIVE: Pusťte si naše přenosy

KulturaFM - Ne, 06/14/2020 - 19:51

Nestihli jste některý z uplynulých koncertů a akcí projektu Kultura FM LIVE? Zde přinášíme odkazy na streamy a také aktuální seznam plánovaného programu.


Odehrané koncerty/představení/přednášky:

    Kapela Positive / 25. 4. / https://youtu.be/Eb2sQldsyCU
    Kapela F-M band / 28. 4. / https://youtu.be/vlaK7M0zyWE
    Přátelé Dr. Mewlouna / 2. 5. / https://youtu.be/Q90-wnm86Aw
    Adam Bartoš / 5. 5. / https://youtu.be/LAC8eGtjirM
    Slepí Křováci / 9. 5. / https://youtu.be/NWwBbNT7ncw
    Místecké divadlo PROZATiM-DS Famus| Smrt talentovaného vepře / 12. 5. / https://youtu.be/0lwloCCJdso
    Moonshye + Tsantsa / 16. 5. / https://youtu.be/fgJPohsPKx4
    Náhoda / 19. 5. / https://youtu.be/1gkr8pfNX68
    Pavel Sabela: Continental Divide Trail / 23. 5. / https://youtu.be/0Fgj8KMdfxw
    Mletý Standard / 26. 5. / https://youtu.be/dJ6YFbF82QU
    Wolf Gang / 30. 5. / https://youtu.be/qy3ZIHkxSxA
    Jaroslav Pszczolka / 2. 6. / https://youtu.be/TQIF0BeeD8A
    Kapela Plyš / 6. 6. / https://youtu.be/I44g6bVmtII
    Marian 333 / 9. 6. / https://youtu.be/Wh2hu-B1rG8
    Dead Hornet/Fell on Mad Days / 13. 6. / https://youtu.be/js19l8XAo7U

Plánované koncerty/představení/přednášky:

 
   16. 6. / Kaczi /  20.00 / zahrada Národního domu nebo kino Vlast / koncert
   20. 6. / Chessneck / 20.00 / zahrada Národního domu nebo kino Vlast / koncert
   23. 6. / Dolls In The Factory / 20.00 / zahrada Národního domu nebo kino Vlast / koncert
   27. 6. / Hell paso / 20.00 / zahrada Národního domu nebo kino Vlast / koncert
   30. 6. / Hakuna matata / 20.00 / zahrada Národního domu nebo kino Vlast / koncert

Kategorie: Kultura akce

Kaczi: Měli bychom udržovat dobré vztahy a být k sobě upřímní

KulturaFM - Ne, 06/14/2020 - 19:40

„Myslela jsem si, že Praha je pro mou kariéru důležitá, ale zjistila jsem, že se to dá dělat i jinak. Teď je mým snem přenést kulturu tady do hor, odkud pocházím,“ říká rodačka z Palkovic Kateřina Kouláková, které fanoušci a také většina přátel a známých neřekne jinak než Kaczi. Že to mladá zpěvačka myslí s horami vážně, dává vědět jak ve svých videoklipech a také na sociálních sítích. Na rozdíl od většiny umělců pro ni byla karanténa spíš vítaným aspektem a utvrzením, že není třeba se z věcí příliš hroutit.

Hudbu a kulturu chceš přenést sem do hor. Jaký máš plán?

Aktuálně připravujeme koncert přímo na Lysé hoře, který se uskuteční 3. července v chatě Maraton, kde zároveň pokřtíme videoklip k písni Milenka. V souvislosti s touto novinkou vznikl ve spolupráci s firmou Pepino originální merch – kondomy Milenka J. Společně tak upozorňujeme na bezpečný sex a na nebezpeční vážného onemocnění AIDS. Proto se do tohoto nápadu zapojil organizačně i Zdravotní ústav se sídlem v Ostravě. Při této jedinečné příležitosti proběhne na vrcholu testování na virus HIV zdarma. Celý koncert bude vysílat živě tým projektu Kultura do domu na kanále YT i FB. Podpoří nás i místní Beskydská likérka a firma Pepino. Všechny vás samozřejmě srdečně zvu J. 

Celá tvoje rodina se v podstatě věnuje muzice a zpívá, takže i tebe hudba provází od raného dětství. Napadlo tě někdy být něčím jiným než zpěvačkou? 

V naší rodině se to tak nějak sešlo, že se muzice věnujeme opravdu všichni. Jako dítě jsem vlastně pořád zpívala a bylo to spíše tak, že mi blízcí zavírali pusu rohlíkem, abych aspoň chvíli mlčela (úsměv). Pamatuji si, když jsem byla ve 4.třídě, ptala se nás angličtinářka, čím chceme být a já bez váhání odpověděla: „chci být anglickou zpěvačkou“ :D. Takže jsem měla jasno odmala.

A vlastně jsi to taky dodržela, původně jsi začala zpívat v angličtině. Pak se to začalo měnit k tomu našemu českému, respektive beskydskému folklóru.

To je pravda, celkově umění je vývoj a nekonečná cesta. Člověk v muzice neustále hledá nové možnosti a objevuje sám sebe. Já se přiblížila ke svému autentickému já od té doby, co zpívám s akordeonem. Vyzkoušela jsem si různé přístupy k hudbě, styly i různé producenty. Přála jsem si, aby mě hráli v rádiích. Zjistila jsem, že bych musela změnit styl a jiné okolnosti, proto jsem od toho tlaku po čase upustila. Jdu si svou vlastní cestou. Chci, ať mi hudba dělá radost a tu pak upřímně můžu posílat dál k vám.

Nepřestala jsi zpívat a fungovat ani v karanténě, mám na mysli streamování. Bylo to náročnější než v běžném „provozu“?

Hraní a zpívání pro prázdné sály v době karantény není zrovna ideální, chyběl mi kontakt s lidmi. Měla jsem možnost si to zkusit v Brně v rámci streamování pro Kulturu do domu. Když jsou v sále lidé, proudí mezi námi emoce a celý koncert má mnohem větší náboj. Byla to pro mě výzva. Navíc s vědomím, že stream sleduje spousta lidí online, kteří by třeba ani na můj koncert nepřišli. Díky tomu jsem se dostala do povědomí dalším posluchačům.

V klipu k jedné z posledních písní se objevuješ skoro nahá, jakožto přírodní fenomén. Cítíš se svobodně a autenticky právě díky tomuto domácímu prostředí, obklopená přírodou, horami, uprostřed Beskyd?

Určitě. Vzhledem k tomu čím vším jsem si už prošla, tak jsem ráda, že jsem se vrátila zpátky ke kořenům.  Ale i přesto stále hledám nové výzvy. J

A co hraní na ulici?

Začínala jsem buskovat (hrát na ulici) na Václaváku a mým snem bylo cestovat po světě a zpívat. Tak jsem si to zkusila a musím říct, že to byla skvělá zkušenost a zároveň fantastická zkušebna J. Každopádně hrát na ulici a zaujmout není vůbec jednoduché. Chce to odvahu a opravdovost. Zahrála jsem si v Edinburghu, Berlíně, Grazu, Vídni, Krakově, Barceloně, Praze, Českém Krumlově, dále ve Švýcarsku, na Islandu, v Gruzii, Izraeli a na samotné pouti do Santiago de Compostela nebo v Japonsku. Teď jsem ale spokojená, že jsem doma. Vlastně mi nevadila ani karanténa, byla jsem šťastná, že můžu konečně trávit více času s rodinou, se kterou jsem se spíše míjela. Zároveň jsem měla více času i pro sebe a pracovat na nových věcech.

V době karantény se navíc dostala jedna tvoje píseň Konec kariéry do folkparády. Potěšilo tě to, cítila jsi zadostiučinění?

Udělalo mi to radost J. Jedná se o celorepublikovou soutěž, do které fanoušci posílají hlasy svému favoritovi, proto mě mile překvapilo, že se v jednom týdnu písnička Konec Kariéry vyhoupla až na třetí místo.

A jakým hudebním směrem se tedy chceš ubírat?

Momentálně plánuji novou desku, která bude mít nádech šansonu, chci více experimentovat. Prozradím, že chystám spolupráci s textařem Radovanem Šťastným a muzikantem Michalem Sedláčkem, na to se moc těším. Bude to pro mě zase něco nového. Chci, aby každá píseň v sobě skrývala nějakou message, tedy to, co chci lidem vzkázat.

Jako třeba v již zmíněné písni Milenka?

Ano, i když u ní jsem to zpočátku ani moc neplánovala. Vyvíjelo se to postupně, až z toho vznikla docela velká věc. Vždycky jsem totiž chtěla propojit hudbu s edukativním zaměřením, a to i s upozorněním na nebezpečí právě Aids. Myslím si, že toto téma dnešní mládež bere na lehkou váhu. V minulosti jsem byla součástí týmu, se kterým jsme dělali výchovné koncerty pro mládež, a tímto se k tomu zase vracím. Zároveň Milenka zdůrazňuje lehkovážnost vztahů ve společnosti, přičemž právě vztahy jsou věčným tématem, které se týká každého z nás. Co mě ale fakt pobavilo, tak odkaz na facebooku kluků Circus Brothers, se kterými tato písnička vznikla: „Každej ji má. A kdo říká, že ne, tak kecá“.

 Vizitka Kaczi

  •  Hudbě a zpívání se věnuje od malička, vystudovala Konzervatoř Jaroslava Ježka v Praze se zaměřením na zpěv.
  • V roce 2012 vyhrála pěveckou soutěž Czechtalent 2012 ve Zlíně, kdy vyletěla první vlaštovka v podobě demo CD a videoklipu.
  • Hrála na ulicích evropských měst jako Edinburgh, Graz, Vídeň, Berlín, Krakow, Praha. V česku si zahrála na Portě v Řevnicích, Colours of Ostrava, KVIFF, Českém rozhlase Olomouc.
  • Byla nominována na cenu Jantar 2018 a 2019 v kategorii interpretka roku.
  • Ve spolupráci s producenty Daliborem Cidlinským jr., Lukášem Chromkem a Tomášem Lacinou vydala EP Polonahá. Nejhranější písní se stala "Nahá", díky které se Kaczi stala objevem roku 2019 v TOP 10.
  • Na kontě má celkem 6 klipových singlů, na jaře 2020 zveřejnila nový singl Milenka ve spolupráci s disco-balkánskou kapelou Circus Brothers. Křest proběhne na Lysé hoře 3. 7. 2020. Připravuje taky nové album, které spatří svět snad na jaře 2021.

Připravila Lenka Vašková

Kategorie: Kultura akce

Kaczi: Měli bychom udržovat dobré vztahy a být k sobě upřímní

KulturaFM - Ne, 06/14/2020 - 19:40

„Myslela jsem si, že Praha je pro mou kariéru důležitá, ale zjistila jsem, že se to dá dělat i jinak. Teď je mým snem přenést kulturu tady do hor, odkud pocházím,“ říká rodačka z Palkovic Kateřina Kouláková, které fanoušci a také většina přátel a známých neřekne jinak než Kaczi. Že to mladá zpěvačka myslí s horami vážně, dává vědět jak ve svých videoklipech a také na sociálních sítích. Na rozdíl od většiny umělců pro ni byla karanténa spíš vítaným aspektem a utvrzením, že není třeba se z věcí příliš hroutit.

Hudbu a kulturu chceš přenést sem do hor. Jaký máš plán?

Aktuálně připravujeme koncert přímo na Lysé hoře, který se uskuteční 3. července v chatě Maraton, kde zároveň pokřtíme videoklip k písni Milenka. V souvislosti s touto novinkou vznikl ve spolupráci s firmou Pepino originální merch – kondomy Milenka J. Společně tak upozorňujeme na bezpečný sex a na nebezpeční vážného onemocnění AIDS. Proto se do tohoto nápadu zapojil organizačně i Zdravotní ústav se sídlem v Ostravě. Při této jedinečné příležitosti proběhne na vrcholu testování na virus HIV zdarma. Celý koncert bude vysílat živě tým projektu Kultura do domu na kanále YT i FB. Podpoří nás i místní Beskydská likérka a firma Pepino. Všechny vás samozřejmě srdečně zvu J. 

Celá tvoje rodina se v podstatě věnuje muzice a zpívá, takže i tebe hudba provází od raného dětství. Napadlo tě někdy být něčím jiným než zpěvačkou? 

V naší rodině se to tak nějak sešlo, že se muzice věnujeme opravdu všichni. Jako dítě jsem vlastně pořád zpívala a bylo to spíše tak, že mi blízcí zavírali pusu rohlíkem, abych aspoň chvíli mlčela (úsměv). Pamatuji si, když jsem byla ve 4.třídě, ptala se nás angličtinářka, čím chceme být a já bez váhání odpověděla: „chci být anglickou zpěvačkou“ :D. Takže jsem měla jasno odmala.

A vlastně jsi to taky dodržela, původně jsi začala zpívat v angličtině. Pak se to začalo měnit k tomu našemu českému, respektive beskydskému folklóru.

To je pravda, celkově umění je vývoj a nekonečná cesta. Člověk v muzice neustále hledá nové možnosti a objevuje sám sebe. Já se přiblížila ke svému autentickému já od té doby, co zpívám s akordeonem. Vyzkoušela jsem si různé přístupy k hudbě, styly i různé producenty. Přála jsem si, aby mě hráli v rádiích. Zjistila jsem, že bych musela změnit styl a jiné okolnosti, proto jsem od toho tlaku po čase upustila. Jdu si svou vlastní cestou. Chci, ať mi hudba dělá radost a tu pak upřímně můžu posílat dál k vám.

Nepřestala jsi zpívat a fungovat ani v karanténě, mám na mysli streamování. Bylo to náročnější než v běžném „provozu“?

Hraní a zpívání pro prázdné sály v době karantény není zrovna ideální, chyběl mi kontakt s lidmi. Měla jsem možnost si to zkusit v Brně v rámci streamování pro Kulturu do domu. Když jsou v sále lidé, proudí mezi námi emoce a celý koncert má mnohem větší náboj. Byla to pro mě výzva. Navíc s vědomím, že stream sleduje spousta lidí online, kteří by třeba ani na můj koncert nepřišli. Díky tomu jsem se dostala do povědomí dalším posluchačům.

V klipu k jedné z posledních písní se objevuješ skoro nahá, jakožto přírodní fenomén. Cítíš se svobodně a autenticky právě díky tomuto domácímu prostředí, obklopená přírodou, horami, uprostřed Beskyd?

Určitě. Vzhledem k tomu čím vším jsem si už prošla, tak jsem ráda, že jsem se vrátila zpátky ke kořenům.  Ale i přesto stále hledám nové výzvy. J

A co hraní na ulici?

Začínala jsem buskovat (hrát na ulici) na Václaváku a mým snem bylo cestovat po světě a zpívat. Tak jsem si to zkusila a musím říct, že to byla skvělá zkušenost a zároveň fantastická zkušebna J. Každopádně hrát na ulici a zaujmout není vůbec jednoduché. Chce to odvahu a opravdovost. Zahrála jsem si v Edinburghu, Berlíně, Grazu, Vídni, Krakově, Barceloně, Praze, Českém Krumlově, dále ve Švýcarsku, na Islandu, v Gruzii, Izraeli a na samotné pouti do Santiago de Compostela nebo v Japonsku. Teď jsem ale spokojená, že jsem doma. Vlastně mi nevadila ani karanténa, byla jsem šťastná, že můžu konečně trávit více času s rodinou, se kterou jsem se spíše míjela. Zároveň jsem měla více času i pro sebe a pracovat na nových věcech.

V době karantény se navíc dostala jedna tvoje píseň Konec kariéry do folkparády. Potěšilo tě to, cítila jsi zadostiučinění?

Udělalo mi to radost J. Jedná se o celorepublikovou soutěž, do které fanoušci posílají hlasy svému favoritovi, proto mě mile překvapilo, že se v jednom týdnu písnička Konec Kariéry vyhoupla až na třetí místo.

A jakým hudebním směrem se tedy chceš ubírat?

Momentálně plánuji novou desku, která bude mít nádech šansonu, chci více experimentovat. Prozradím, že chystám spolupráci s textařem Radovanem Šťastným a muzikantem Michalem Sedláčkem, na to se moc těším. Bude to pro mě zase něco nového. Chci, aby každá píseň v sobě skrývala nějakou message, tedy to, co chci lidem vzkázat.

Jako třeba v již zmíněné písni Milenka?

Ano, i když u ní jsem to zpočátku ani moc neplánovala. Vyvíjelo se to postupně, až z toho vznikla docela velká věc. Vždycky jsem totiž chtěla propojit hudbu s edukativním zaměřením, a to i s upozorněním na nebezpečí právě Aids. Myslím si, že toto téma dnešní mládež bere na lehkou váhu. V minulosti jsem byla součástí týmu, se kterým jsme dělali výchovné koncerty pro mládež, a tímto se k tomu zase vracím. Zároveň Milenka zdůrazňuje lehkovážnost vztahů ve společnosti, přičemž právě vztahy jsou věčným tématem, které se týká každého z nás. Co mě ale fakt pobavilo, tak odkaz na facebooku kluků Circus Brothers, se kterými tato písnička vznikla: „Každej ji má. A kdo říká, že ne, tak kecá“.

 Vizitka Kaczi

  •  Hudbě a zpívání se věnuje od malička, vystudovala Konzervatoř Jaroslava Ježka v Praze se zaměřením na zpěv.
  • V roce 2012 vyhrála pěveckou soutěž Czechtalent 2012 ve Zlíně, kdy vyletěla první vlaštovka v podobě demo CD a videoklipu.
  • Hrála na ulicích evropských měst jako Edinburgh, Graz, Vídeň, Berlín, Krakow, Praha. V česku si zahrála na Portě v Řevnicích, Colours of Ostrava, KVIFF, Českém rozhlase Olomouc.
  • Byla nominována na cenu Jantar 2018 a 2019 v kategorii interpretka roku.
  • Ve spolupráci s producenty Daliborem Cidlinským jr., Lukášem Chromkem a Tomášem Lacinou vydala EP Polonahá. Nejhranější písní se stala "Nahá", díky které se Kaczi stala objevem roku 2019 v TOP 10.
  • Na kontě má celkem 6 klipových singlů, na jaře 2020 zveřejnila nový singl Milenka ve spolupráci s disco-balkánskou kapelou Circus Brothers. Křest proběhne na Lysé hoře 3. 7. 2020. Připravuje taky nové album, které spatří svět snad na jaře 2021.

Připravila Lenka Vašková

Kategorie: Kultura akce

Dead Hornet: Hrajeme prostě, jak nejlíp umíme a hlavně od srdce, protože nás to baví.

KulturaFM - Čt, 06/11/2020 - 11:30

Základním pilířem kapely Dead Hornet je hudební a tak trošku i životní styl GRUNGE, který vznikl na konci 80. let v srdci amerického města Seattle. „Děláme jen vlastní tvorbu a písničky, které se nám líbí. A na to jsme hrdí. Úspěchy a sláva nás v podstatě nezajímají,“ říká jeden z členů kapely, bubeník Marek Chmelař.

 

Grungeové kapely se profilovaly na základě skutečného života zúčastněných, se kterým umělecky splynuli. Jaké byly vaše začátky?

Prvním impulsem bylo vlastně přátelství. Martin a já jsme spolu chodili na střední školu a oba nás to táhlo k hudbě. Proto jsme se rozhodli, že spolu zkusíme hrát. Martin si pořídil kytaru a já měl v plánu hrát na basu. Zkušebnu jsme si zařídili ve sklepě Národního domu a měl se k nám ještě přidat spolužák, který si koupil bicí. Všechno ale nakonec bylo jinak. Bubeník neměl na hraní čas kvůli práci, a tak jsem začal hrát já a už jsem u toho zůstal. Na pozici basáka se vystřídalo více lidí, ale nejdéle Marcel Stružka, kterého nedávno nahradil Honza Kubala a přinesl do kapely nové věci. Posledním členem původní sestavy se stal zpěvák a kytarista Michal Šachmuradov, se kterým jsme se rychle sehráli, a kapela byla na světě.

Tedy grunge…

Jasně. Tenhle styl nás baví, ale nejde v něm jen o hudbu. Je to životní styl a přístup k hudbě a k životu. Je to v podstatě alternativ rock zasazený mezi léty 86-96. Seattle sound, jak se mu jinak říká, je charakteristický díky svým někdy až moc upřímným textům, silně zkresleným zvukem, nesourodou rytmikou a zpěvem, ve kterém se mění hluboké emoce spojené se vztekem, zoufalstvím a pocity beznaděje. Díky tomu byl tento styl velmi oblíbený mezi mladými lidmi v Seattlu, kteří byli často závislí na drogách, stejně jako jejich hudební vzory.

Vzpomenete si na svůj první koncert?

První koncert jsme měli na mountainboardových závodech, které se konají vždy v červnu na chatě Doroťance – za Bílou, skoro na hranicích se Slovenskem. Shodou okolností se tyto závody konají ve stejný den, jako je teď náš sobotní dvojkoncert s kapelou Fell on Mad Days (13.6.). Tam jsme ještě hráli pod starým názvem Nutshell.

 Proč jste se přejmenovali? Ořechová Skořápka nebyla vhodná pro styl grunge?

Název Nutshell vznikl podle jedné z písní kapely Alice in Chains. K tomu novému názvu Dead Hornet, v překladu „mrtvý sršeň“, se váže taková úsměvná historka u piva, ale to je spíš interní záležitost. Prostě jsme chtěli mít svůj vlastní název.

Jaké jsou vaše hudební vzory?

Jako vyznavači grunge jsou to především kapely tohoto ražení, již zmíněný Alice in Chains, Nirvana, Pearl Jam, Soundgarden a další kapely tohoto alternativního rocku. Ale je jich samozřejmě mnohem a mnohem více.


Stavíte víc na hudbě nebo textech?

Myslím, že tak půl na půl. Hloubku musí mít hudba i text. Někdy je text jednodušší, ale postavíme ho na tvrdší rytmice a vyjadřování a někdy se zase píseň postaví na textu. Hrajeme prostě, jak nejlíp umíme a hlavně od srdce, protože nás to baví.

V sobotu vystoupíte společně s kapelou Fell On Mad Days, tady v zahradě Národního domu. Hrajete často s někým dalším?  

Většinou hrajeme na akcích v okolí a na pozvání jiných kapel. Hodně koncertujeme s kluky z Fecal Matters. S nimi a s Fell On Mad Days jsme měli první koncert. Jinak tady ve F-M je naším domovem Sokolík nebo Stoun, no a teď tedy máme možnost si zahrát v zahradě Národního domu. Chtěli bychom to zase trošku rozjet a zahrát si v okolních městech a také v Ostravě a v Brně, kde plánujeme další koncert s FOMD.

Vizitka kapely

  • kapela vznikla v roce 2011
  • složení: kytara – Martin Janečka, bicí – Marek Chmelař, zpěv,kytara – Michal Šachmuradov, basa – Jan Kubala

Za kapelu Dead Hornet odpovídal Marek Chmelař

Připravila Lenka Vašková

Kategorie: Kultura akce

Dead Hornet: Hrajeme prostě, jak nejlíp umíme a hlavně od srdce, protože nás to baví.

KulturaFM - Čt, 06/11/2020 - 11:30

Základním pilířem kapely Dead Hornet je hudební a tak trošku i životní styl GRUNGE, který vznikl na konci 80. let v srdci amerického města Seattle. „Děláme jen vlastní tvorbu a písničky, které se nám líbí. A na to jsme hrdí. Úspěchy a sláva nás v podstatě nezajímají,“ říká jeden z členů kapely, bubeník Marek Chmelař.

 

Grungeové kapely se profilovaly na základě skutečného života zúčastněných, se kterým umělecky splynuli. Jaké byly vaše začátky?

Prvním impulsem bylo vlastně přátelství. Martin a já jsme spolu chodili na střední školu a oba nás to táhlo k hudbě. Proto jsme se rozhodli, že spolu zkusíme hrát. Martin si pořídil kytaru a já měl v plánu hrát na basu. Zkušebnu jsme si zařídili ve sklepě Národního domu a měl se k nám ještě přidat spolužák, který si koupil bicí. Všechno ale nakonec bylo jinak. Bubeník neměl na hraní čas kvůli práci, a tak jsem začal hrát já a už jsem u toho zůstal. Na pozici basáka se vystřídalo více lidí, ale nejdéle Marcel Stružka, kterého nedávno nahradil Honza Kubala a přinesl do kapely nové věci. Posledním členem původní sestavy se stal zpěvák a kytarista Michal Šachmuradov, se kterým jsme se rychle sehráli, a kapela byla na světě.

Tedy grunge…

Jasně. Tenhle styl nás baví, ale nejde v něm jen o hudbu. Je to životní styl a přístup k hudbě a k životu. Je to v podstatě alternativ rock zasazený mezi léty 86-96. Seattle sound, jak se mu jinak říká, je charakteristický díky svým někdy až moc upřímným textům, silně zkresleným zvukem, nesourodou rytmikou a zpěvem, ve kterém se mění hluboké emoce spojené se vztekem, zoufalstvím a pocity beznaděje. Díky tomu byl tento styl velmi oblíbený mezi mladými lidmi v Seattlu, kteří byli často závislí na drogách, stejně jako jejich hudební vzory.

Vzpomenete si na svůj první koncert?

První koncert jsme měli na mountainboardových závodech, které se konají vždy v červnu na chatě Doroťance – za Bílou, skoro na hranicích se Slovenskem. Shodou okolností se tyto závody konají ve stejný den, jako je teď náš sobotní dvojkoncert s kapelou Fell on Mad Days (13.6.). Tam jsme ještě hráli pod starým názvem Nutshell.

 Proč jste se přejmenovali? Ořechová Skořápka nebyla vhodná pro styl grunge?

Název Nutshell vznikl podle jedné z písní kapely Alice in Chains. K tomu novému názvu Dead Hornet, v překladu „mrtvý sršeň“, se váže taková úsměvná historka u piva, ale to je spíš interní záležitost. Prostě jsme chtěli mít svůj vlastní název.

Jaké jsou vaše hudební vzory?

Jako vyznavači grunge jsou to především kapely tohoto ražení, již zmíněný Alice in Chains, Nirvana, Pearl Jam, Soundgarden a další kapely tohoto alternativního rocku. Ale je jich samozřejmě mnohem a mnohem více.


Stavíte víc na hudbě nebo textech?

Myslím, že tak půl na půl. Hloubku musí mít hudba i text. Někdy je text jednodušší, ale postavíme ho na tvrdší rytmice a vyjadřování a někdy se zase píseň postaví na textu. Hrajeme prostě, jak nejlíp umíme a hlavně od srdce, protože nás to baví.

V sobotu vystoupíte společně s kapelou Fell On Mad Days, tady v zahradě Národního domu. Hrajete často s někým dalším?  

Většinou hrajeme na akcích v okolí a na pozvání jiných kapel. Hodně koncertujeme s kluky z Fecal Matters. S nimi a s Fell On Mad Days jsme měli první koncert. Jinak tady ve F-M je naším domovem Sokolík nebo Stoun, no a teď tedy máme možnost si zahrát v zahradě Národního domu. Chtěli bychom to zase trošku rozjet a zahrát si v okolních městech a také v Ostravě a v Brně, kde plánujeme další koncert s FOMD.

Vizitka kapely

  • kapela vznikla v roce 2011
  • složení: kytara – Martin Janečka, bicí – Marek Chmelař, zpěv,kytara – Michal Šachmuradov, basa – Jan Kubala

Za kapelu Dead Hornet odpovídal Marek Chmelař

Připravila Lenka Vašková

Kategorie: Kultura akce